Kroky školní minulostí

9. ledna 2013 v 18:32 | Lirael |  ) Řečnický pultík (
Dnešek byl zvláštní. Nevím jestli je to i počasím, ale nějak na mě přišla další vlna nostalgie.
Ráno jsem psala zápočtový test na svojí vysoké, pak byla v knihovně, trochu po obchodech, normálka. Ale potom jsem se stavila na svém gymplu. Byl po cestě a už chvíli jsem se plánovala stavit se za svou bývalou třídní... Na té škole funguje systém čipových karet na vstup a pak je tam ještě nevrlý vrátný, takže jsem úplně netušila, jak se dostanu dovnitř. Nakonec jsem ale fikaně proklouzla a asi tak dvacet minut jsem se toulala prázdnou školou. Byl totiž prostředek hodiny.
Chodit po chodbách místa, na které se váže tolik vzpomínek a navíc takhle v kontrastu rána na současné škole bylo prostě zvláštní. Nebyla jsem tam od maturity poprvé, ale zato po dlouhé době a úplně sama. Sem tam jsem se zastavila u nějaké učebny, odposlouchávala hodiny a své bývalé učitele, ten odhad jsem pak kontrolovala na rozvrzích na dveřích. Četla si nástěnku a najednou jsem se nebyla schopná vyznat v rozvrzích suplování, které mi bývaly tak známé. Nevím, jestli jste to takhle někdo měl taky a jestli vůbec na svoje staré školy sem tam zajdete, nebo popřípadě máte maturitu ještě před sebou, ale tyhle návštěvy mají prostě zvláštní atmosféru. Člověk tam svým způsobem patří a přitom je úplně cizí. Když jsem potkala nějaké žáky/studenty (upřímně netušim co zní líp), tak jsem za prvé málokdy byť jen tušila, jestli jsem je už někdy viděla a i když už na tu školu nechodím, cítila jsem nějaké souznění. Bylo vtipný uvažovat, jestli tam moc vyčuhuju. Nejsem moc vysoká, dneska jsem měla ultra neintelektuální oděv (většinou teď chodím v kabátu a svetrech, dneska jsem měla starou bundu a teplou mikinu), nevypadám nějak extra starší. Pamatovali si mě někteří z těch, co jsem potkala? Já třeba maturanty většinou poznala, když jsem tam chodila...
Navíc jsem strávila hodinu v kabinetě fyziky. Zaslechla jsem nějaké ty zákulisní informace, povídala si u čaje právě s tou svou bývalou třídní. Já jsem na humanistické obory (a zeměpis) a moje třídní byla čtyři roky tahle matikářka a fyzikářka. Ta hodina utekla jako nic a nebýt zvonění, tak ani netuším, že tam jsem tak dlouho. Pak jsem se samozřejmě vypoklonkovala a celou cestu k MHD jsem si užívala, že touhle blbou štreku už denně nepoužívám. Jediná nepříjemná nostalgie dne - chodník pos*aný od psů.
Mám trochu issues s bývalými spolužáky ze základky. Bydlíme všichni blízko sebe. Já odešla ze základky v páté třídě a potom se nějak přerušil veškerý kontakt, aniž bych chtěla, protože tenkrát jsem ty lidi měla vážně ráda. Není to tak dávno, co jsem zjistila jeden z důvodů svého odříznutí. Když někoho ze základky potkám, většinou se na mě ani nepodívají, je jen pár lidí, se kterými se při setkání dáme do řeči. Mezi nimi je jedna fajn holka, se kterou se vždycky zakecáme na dlouho. No, a těsně před Vánoci jsem zjistila, že tenhle člověk, jeden z mála, co mě neignoruje, je důvodem, proč vždycky zjistím o nějakých setkáních základky až zpětně. Měl být jakýsi sraz, mně se na Facebooku ukázalo, že tam kupa mých "přátel" jde (a to mám v přátelích jen ty, se kterými se bavím), ten den jsem měla zrovna náladu pod psa, takže jsem téhle "kamarádce" napsala. Ne nějak emotivně nebo naštvaně, prostě nechápavě. Fakticky mi odepsala, že ji to hrozně mrzí, a ať přijdu, a že netušila a bla bla bla bla. Pointou ale bylo, že řekla, že už to organizuje roky ona, a že ji ani nenapadlo, že bych mohla chtít přijít, nebo že snad bydlim poblíž. Páni, fakt se netěšim, až ji příště potkám. Co si asi myslí ti ostatní, když ona se se mnou bavila a myslela si tohle? Ráno jsem třeba potkala jednoho spolužáka - nezajímavej, nepřátelskej, ale znám ho odmala. Sotva si mě všiml, podíval se na druhou stranu. Mohl ještě začít pískat, aby to vypadalo víc očividně. Já měla ale najednou takovou radost, že se nemusím s takovým blbečkem zdravit, že jsem dostala záchvat smíchu. A je mi upřímně naprosto jedno, co si o mně myslí. Já se prostě po nějaké době smutku přizpůsobila jejich "zdravení" a teď to konečně i beru s humorem.
Jako kdyby toho bylo pro školní nostalgii málo, za chvíli jdu ven a na jedné akci se potkám s několika bývalými spolužáky ze školy, kde jsem byla mezi základkou a tím gymplem, kde jsem maturovala. Já vim, tohle je fakt málo komplikovaný. Docela se těšim. (A nejen protože někteří z nich mají adresu sem a já bych se proto snad cenzurovala. Zdravím, Nigele. ;) ) Bude to prostě fajn tečka za dnem, kdy se mi propojí veškeré studijní etapy mého dosavadního života.
Sakra, nepomyslela jsem na školku. Nicméně ještě není půlnoc, klidně se to může stihnout dopropojit úplně. :)
 


Komentáře

1 Hope Hope | Web | 9. ledna 2013 v 22:53 | Reagovat

je to už docela dlouho, co jsem byla na střední (tenhle měsíc to budou čtyři roky), ale taky jsem tu nostalgii zažívala...nedávno mě navíc přepadla nostalgie, když jsem viděla fotky ze základky z Karviné, kde jsem strávila pět let a pak už se tam nikdy nedostala...bylo to zvláštní, tu školu si pamatuju do nejmenšího detailu, ale pochybuju, že by si tam pamatoval někdo mě

2 Kolda Kolda | E-mail | Web | 13. ledna 2013 v 11:35 | Reagovat

Škola na čipy? To je na prd pro bývalý studenty, no :D No, nám na základku, kam jsem chodila od 6. do 9. zakázala ředitelka chodit úplně. Dřív tam bývaly zápasy ve florbale a bývalí studenti přišli hrát nebo fandit, a ona nám řekla, že jestli tam chceme, ať si zaplatíme pronájem tělocvičny. :/ :D Na gympl chodím s kamarádkou každý měsíc. Vždycky tak hodinku dvě posedíme s naší bývalou třídní a pak jdeme za paní Buftýnovou do buftýny, kde strávíme tak další dvě hodinky :D Známé mezi studenty tam ještě potkávám a podle některých pohledů někteří mladší poznávají nás. Chodím tam ráda. Ale cestu značenou psíma bobkama fakt nemáme, to mě mrzí :D :D Ale se spolužákama z prvního stupně základky to mám taky hodně podobně. My sice všichni museli odejít v páté třídě, ale většina šla pokračovat na školu ve vedlejší části Brna a já šla až trošku dál. Navíc jsem se z toho středu známých přestěhovala - sice jen o tři ulice dál, ale už to šlo poznat.. Sice se pozdravíme, když se potkáme, popřípadě zapovídáme, ale jak naschvál nikoho nepotkávám.. A žádné srazy nemáme, protože oni se vídají i tak. Prostě jsem si nějak vštípila do hlavy, ať se tím nezabývám a soustředím na lidi, který znám teď a se kterýma se vídám. :) A do školky bys taky měla zajít, je úžasný vracet se o TOLIK let zpátky! Já tam byla dělat nedávno rozhovor do školy a včera volit. :)

3 Lirael Lirael | Web | 13. ledna 2013 v 22:43 | Reagovat

Hope: Někdo by si tě určitě pamatoval, to by ses divila. Fotky jsou úplně jiná kategorie nostalgie, ale určitě jsou taky fajn. :)
Kolda: Vám zakázala na ZŠ chodit ředitelka? To zní teda idiotsky... Ty jo, to stíháš chodit na gympl každý měsíc? Zní to ale naprosto skvěle. :) Já většinou ty spolužáky ze základy moc potkávat neotoužim, ale bohužel s velkou částí prostě bydlíme hrozně blízko, takže to nejde. Já je k životu nepotřebuju, ale někdy mi tenhle stav ignorování přijde prostě směšnej. Už to ani není smutný jako to bývalo, teď je to prostě humorný. Ale štvou mě. :D Ty jo, školka, to mě už dlouho nenapadlo. :D U nás se volí na mojí bývalé základce, takže jsme s kamarádkou děsně nadšeně řešily, jak jsou ty chodby najednou daleko kratší a užší, když člověk neměří těsně nad metr. :-D

4 All€$a All€$a | Web | 16. ledna 2013 v 17:20 | Reagovat

^^ páni :) po dlouhý době sem si zase přečetla nějakej příběh na blogu :) a líbí se mi to ;)

5 Soroop Soroop | E-mail | Včera v 23:17 | Reagovat

Качественные БЕСПЛАТНЫЕ порно игры вас ожидают игры без установки онлайн на  https://vk.com/porno_flash_games

P.S. - ЗАХОДИТЕ И ИГРАЙТЕ в порно флеш ИГРЫ БЕЗ РЕКЛАМЫ И ВИРУСОВ на https://vk.com/porno_flash_games

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.