Červenec 2012

Nový článek aneb já fakt žiju

11. července 2012 v 1:01 | Lirael |  ) My Diary (
Léto!
Po zkouškovém?
No, ehm, ne úplně. Mírně jsem pokonila jednu ústní zkoušku vlastníma nervama, ačkoli jsem toho uměla dost, takže tu mám až v září, přesněji řečeno 13. 9. - a ne není to pátek, je to čtvrtek. :) Snažim se nestresovat, ale znáte mě, tohle mi nikdy nešlo, takže mám neustále to učení na očích, abych se z toho nemohla vyvlíknout. Sem tam se snažím zopakovat si nějaký poznatky z hlavy a většinou radši skončím, než upadnu do deprese, protože mám přece ještě kupu času. No, tohle já si ale říkám vždycky. Ne, to bude dobrý. Jen je to strašák v září. Plus kredity mi vystačí těsně přesně, takže to dát musím. No pressure, jako vždy.
Ale jinak se mám skvěle! Jasně, v mezích, holt nejsem optimista. Ale volno si užívám, pořád se mi nechce věřit, že nemusím vstávat a můžu si bez výčitek svědomí číst zcela nepovinnou četbu. Akorát jsem se koukala po brigádách pozdě, takže samozřejmě žádnou nemám. Včera byl záblesk jedné, jenže tam nejdřív chtěli jednotlivce, potom psali, že berou už jen dvojice a než jsem za pět minut odepsala, že už jsem utvořila dvojici, tak už měli plno. Vlastně je ještě jedna věc, co možná zkusím, ale to je až po létě. Na druhou stranu se mi to dost líbí.
Nevím kolikátej rozepsanej článek to už za poslední týden je, ale tenhle prostě dopíšu!
Tak přihodím pár letních zážitků.
1) Byla jsem na pár dní u babičky a dědy. Mám je děsně ráda, ale babiččin kuchařský um mi zdevastoval zažívání a chvíli trvalo, než mi nebylo špatně z jakýhokoli jídla. Speciálně pro vaši představu babiččiných kouzel vám popíšu oběd, co jsem dostala hned první den. Na úvod - nenávidím míchání příloh, je to prostě nechutný. A co babička neuvařila dobrého? Nebudu vám popisovat celý talíř, babička holt vaří stylem stokrát dobrý dort (odkaz na Pejska a kočičku ;)). Nicméně jádrem byly zapečené těstoviny s bramborami, slaninou (nejim) a STROUHANKOU (což jsem naštěstí pochopila až u posledního sousta). K večeři to babička polila jakousi omáčkou ze zavařených okurek a smetany. A ano, to byl jen první den a jedno jídlo. Mám babičku moc ráda, takže jsem se usmívala a jen se vehementně bránila přidání, naštěstí úspěšně.
2) Babička má moc ráda televizi. A neuhodli byste, na co se kouká nejraději. Jo, to je ta babička, se kterou jsem se jako malá koukala na Rosalindu. Celý den mi babička s dědou říkali, jak se večer koukají na něco o Turecku. Z nějakého záhadného důvodu jsem myslela, že to je nějaký dokument s více díly. Ale samozřejmě totální omyl. Turecká telenovela asi volně na motivy historie. Ze slušnosti jsem odešla až po pěti minutách. Jenže mí prarodiče mají televizi tak nahlas, že mi nepomohly ani dvoje dveře, vzdálenost celého bytu a sluchátka v uších. Ještěže je mám tak ráda.
3) Po děsně dlouhé době jsem byla v bazénu. A já jsem byla na vodě a blbostech v ní závislá odmala, prakticky jsem v tom vyrostla. A teď už mám absťák, protože dneska jsem nebyla. Na zítřek večer mám ale jasný program!!! Juchů.
4) Začala jsem příliš používat slovo juchů. Častěji sarkasticky. Minulá položka je vyjímka. ;)
5) Taky mám Modroočko-absťák. Další moje super vlastnost je naivita. Já si myslela, že mě to třeba totálně přejde. Můžu dodat jen: ha ha ha. Ale neviděla jsem ho "jen" dva týdny. Třeba přecházení teprve přijde. (Ha ha ha.)
6) Nevím k čemu bych se měla přiznat dřív, všechno jsou šílenosti nejvyššího kalibru, tudíž si nechávám nějaký perly na příště. Navíc jsem se dýl neviděla s Alienor a nehodlám zase vést konverzaci, kdy za nějakým svým kvákem uslyším "Já vim." Je to velice creepy, plus pak ztrácim koncentraci, pointu a hlavně vtip.
A vtip je to nejdůležitější.
Aspoň se sama pobavim, když už nic jinýho. :D
Pointa očividně neexistuje. Nicméně pokud se chcete podělit o nějaké svoje letní zážitky, jsem jedno velké ucho/monitor/klávesnice/pako/oko.