Odvolání starší recenze filmu "The Imaginarium of Doctor Parnassus"

22. ledna 2012 v 11:11 | Lirael |  ) Regál plný filmů (
Tenhle článek nemůžu nenapsat.
Film jsem viděla poprvé hned když vyšel, tedy když mi bylo čerstvě osmnáct. A byla jsem přehnaně kritická a dalo by se říct i zabedněná. Ačkoli radši bych to přičítala svojí nevědomosti, možná předpojatosti a asi určitě nevyspělosti, i když se mi nic z toho přiznávat nechce. Smějící se
Neuplynulo tolik času, ale evidentně mi to stačilo, abych k tomuhle všemu došla. Několik měsíců jsem se na film chtěla podívat znovu, protože mám ráda vracení se k příběhům a následné pozorování změn ve vlastních reakcích. Tohle není první film, který jsem nejdřív zavrhla a teď mi přijde úžasný. Ano, úžasný. Použila jsem tohle slovo a za těmi pixely si stojím. Mrkající Stejně to bylo i u některých knížek, nikdy bych nepoznala autorský humor Meg Cabot, kdybych se nepřenesla přes skutečnost, že jsem se k ní dostala přes osobu, která mi dost pila krev. Kdybych dala na první dojem u lidí, nikdy bych nezjistila proč by mi ona osoba měla vadit a stejně tak bych nikdy ani neměla nejlepší kamarádku (jiná osoba než první osoba). Prostě potřebuju čas. Změna názoru, dospívání, mozek - říkejte tomu jak chcete.
NICMĚNĚ (abych se vrátila k filmu): Je to geniální. Každá scéna, každý detail. A jasně, na můj vkus se začátek mírně táhne, to bych nebyla já, abych byla stoprocentně spokojená, ale všechno tvoří celek, který by si zasloužil i vyšší průměr hodnocení než 7/10, který má na IMDB. Nápad projít zrcadlem a nechat se unést vlastní fantazií, i všechno s Mr. Nickem. Efekty, Heath, Terry Gilliam. Prostě a jednoduše: jsem ráda, že nejsem natolik zahořklá abych neuznala chybu a abych některé věci prostě nezkoušela znovu a znovu. A tuhle budu znovu zkoušet ještě hodněkrát, to mi věřte.
Tohle bude nejspíš navždycky nejdůstojnější možné umírání herce v průběhu filmu, protože on tam zůstal a mírné úpravy scénáře celek jen obohatily. A herci, kteří si zbylé kousky jeho role rozdělili, přenechali honorář Heathově dceři Matildě. Tohle všechno spolu s filmem tvoří vážně bublinu geniality. A jo, přestávám být předpojatá, věřte mi. Je daleko zajímavější nebýt. Dlouho nebudu srovnaná s tím, že v pouhých 28 letech zemřel 22. ledna 2008 tak skvělý herec, ale jsem ráda, že za sebou nechal filmy jako The Imaginarium of Doctor Parnassus a Brokeback Mountain, a že mám výmluvu jednou v roce se zavřít v pokoji, pouštět si jeho filmy jeden za druhým a být přehnaně emotivní kdykoli se objeví v záběru.
- - -
 


Komentáře

1 Kolda Kolda | E-mail | Web | 29. ledna 2012 v 18:23 | Reagovat

Teď jsi mě úplně nalákala se na to znovu podívat. Viděla jsem to kdysi a ani ne celé a pak jsem na to úplně zapomněla! Teď sice taky nemám moc čas, ale už se pořádně těším, až ho mít budu =D

2 Angel Darkwood Angel Darkwood | Web | 27. srpna 2012 v 13:03 | Reagovat

Ten film je podle mě nádherný. Navíc, jak to dotočili po smrti Heatha mě dostalo. Pocta, kterou si zasloužil.

3 Lirael Lirael | Web | 10. září 2012 v 11:18 | Reagovat

Kolda: Doufám, že sis ho udělala. :)
Angel Darkwood: Naprostý souhlas.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.