Říjen 2011

This Friday Night!

28. října 2011 v 19:27 | Lirael |  ) My Diary (
Tak koukám, že minulý článek měl vyloženě úspěch. Smějící se
Ale to neva, já stejně nečekala nějakou masu reakcí.
Normálně, já se mám nějak fajn. Teda je toho hrozně moc a tak vůbec všechny kraviny mimo školu nejsou stoprocentně ok, ale vážně mi pomáhá vědomí, že dělám to, co jsem dělat chtěla. Nepamatuju si, kdy mě naposled ve škole něco tolik bavilo. Já vim, že je to tím, že jsem si vybrala obor, co se mi líbí... Ale mám radost, že mě to nepřechází. Dokonce jsem zjistila, že mi zpětně přijdou dobrý i hodiny, kde jsem ze sebe udělala blbce. Navíc jsem už stihla u jednoho předmětu najet na dráhu šprta, protože mám A- a A- od vyučující, která je hrozně přísná, tak mě to moc těší. Nebojte, neprošla jsem změnou osobnosti, i tak mám v jinym předmětu hned C+. Ale nevadí mi to, protože i z toho se dá něco naučit.
Zním jako člen sekty, ne? Teda mám pocit, že píšu jako kdyby mi hrabalo. Ne, že bych už nebyla dost hrábnutá, ale spíš jako kdyby mi šplouchalo na maják ještě víc. Nevinný
Navíc jsem KONEČNĚ sama doma. Po několika týdnech, kdy tady byl permanentně sestřin (divnej) přítel, sestra i rodiče, tak teď pobíhám po bytě se sluchátkama, krákám jak ukázkovej šílenec a zcela svobodně dělám cokoli, aniž by mi kdokoli zavazel nebo zakazoval větrat, protože má rýmičku nebo alergii na čistej vzduch. Akorát mě mírně nervuje, že všude kolem domu permanetně pobíhaj přivožralý mladiství. Fakt si nepamatuju, kdy jsem naposled během volna po setmění neslyšela ožralecký hulákání. Aspoň jim bude blbě! Teda, teď to spíš vypadá, že se za domem děje něco jinýho, abych řekla pravdu. Sice jsou vožralí, ale ještě jsou při vědomí a vydávaj takový, eh, specifický zvuky. Smějící se Že maj fakt hodně soukromí a venku je akorát teplo.
Jé, už vim, co bych sem ještě mohla plácnout!
Na přípravnym kurzu na přijímačky jsme jednou měli téma poezie a dělali jsme mimo jiné Roberta Frosta a strašně se mi zalíbila jedna jeho báseň.
Fire and Ice
Some say the world will end in fire;
Some say in ice.
From what I've tasted of desire
I hold with those who favor fire.
But if it had to perish twice,
I think I know enough of hate
To say that for destruction ice
Is also great.
And would suffice.

Už ho umím zpaměti. Mírným odrazením bylo, když jsem náhodou zjistila, kde se báseň ještě objevila... A to video si sem dávat nebudu, protože s mojí závratnou rychlostí psaní nových článků by to tady na mě čučelo dost dlouho.
To tohle video, to je něco naprosto jinýho. Nadšení mě za těch pár let prostě přešlo. Ačkoli je možný, že si ty knížky ještě někdy přečtu.
Upřímně mě docela štve, že státní svátek vyšel na pátek a ne na čtvrtek, protože mám v pátek volno každej týden. Smějící se Jsem sobecká potvora, jo!
Někdy.
Někdy víc.
Jdu dělat něco jinýho, než vám dám další důvod mě nesnášet. Mrkající

Všechno, co opravdu potřebuju znát, jsem se naučil v mateřské školce!

23. října 2011 v 15:04 | Lirael
Moje maturitní písemka (a fotka ze školky).
Nadpis jsem nechala, jak jsem ho načmárala ze zadání, kde byla pro inspiraci krátká ukázka ze stejnojmenné knihy od R. Fulghuma, kterou jsem shodou okolností před několika lety i četla. Ta ukázka bylo víc vypsanejch pravidel stylu "Hraj fér.", a proto ten první odstavec slohovky vypadadá jak vypadá. Nevinný Zadaný zpracování bylo konkrétně " fejeton o důležitosti toho, co se jako děti naučíme."
Když jsem si (poměrně hystericky) opakovala slohový útvary, než jsem šla do školy na tu písemku, tak jsem si říkala, že nejradši bych psala vyprávění, nebo úvahu a fejeton budu psát jen v případě, že bude dobrý téma a všechno ostatní budou samý debility. Ostatní témata nebyly tak hrozný, ale upřímně se mi na ně nechtělo nic psát a měla jsem dobře ironickou náladu na fejeton. Jenže jsem se bála, jestli jsem to místy moc nestřelila do úvahy, nebo neodbočila od zasdání. Ale bavilo mě to psát i ve stresu a prozatím mi to ještě nepřijde stupidní. Je na prachy
Další zadání byla třeba reportáž z přistání mimozemšťanů, vyprávění o Cimrmanovi a pak úvaha o kladech a záporech extrémního nasazení zaměstnanců...
Mezi odstavcema jsem pod perexem vynechala vždycky řádek, aby to nebyl jeden slepenec textu. Snad tam nemám překlepy.
Tak přeju pěkný čtení a jsem zvědavá, co si o tom výplodu budete myslet.
PS pro Andy: Dolores by se tohle nelíbilo, odstavce jsou místy z méně než tří sakra dlouhých vět.
PS pro Alienor: Abys věděla, tak už mám hotovou půlku úkolu, tohle je moje pauza.

Give me some light!

22. října 2011 v 1:35 | Lirael |  ) My Diary (
Nadpis je silně inside joke jednoho volitelnýho předmětu co mám ve škole. Ale mimo jiný je to taky citát z Hamleta, konkrétně z druhé scény třetího aktu a říká to Claudius.
Špatně se mi píše, tak to zní zvláštně, plus je to naprosto mimo mísu! Nebudu psát článek, jak mě něco osvítilo. Z přednášky filozofie mám skoro noční můry, takže to u mě fakt nehrozí.
Po nejdelších a úžasnejch prázdninách mi už začala škola, tak toho mám celkem hodně. Ale věřte, že nic se nevyrovná pocitu, že jsem se dostala právě na tenhle úžasnej obor a budu dělat co můžu, abych to zvládla. Třeba na úterý jsem se učila přečíst fonetickou transkripci. Jakože transcription je træn'skrɪpʃən. Tohle byl vážně výkon napsat. Úžasný Měli jsme vyloženě texty, který jsme pak četli nahlas a já byla vyvolaná na celkem normální úsek, takže jsem z toho vyšla z větší ctí než minule, kdy jsem byla totálně mimo, ale odborník fakt nejsem a psát to pořádně neumim. A budu muset! Smějící se
Musím se přiznat, že poslední dobou ve volných chvílích vlastně koukám na True Blood a úkoly hůř stíhám právě proto. Už celkem dávno jsem viděla první sérii a pak jsem se nějak nekoukala dál, takže teď jsem to celý dohnala (všechny čtyři série za 7 dní, já cvok). A jsem samozřejmě Team Eric. Mrkající Před chvílí jsem se dokoukala. A fakt nevim jak vydržim čekat do července.
A škola je super. Pár určitých učitelů mě mírně děsí, i když větší strach mám ze špatného oslovení titulem, takže upřímně doufám, že ještě dlouho se na nic nebudu potřebovat ptát. Jedný super děsivý učitelce jsme daly se spolužačkou přezdívku Dolores, ale už je trochu příjemnější. Nevinný Třeba nás chtěla jen preventivně vyděsit. Celkově ale úžasný. Měli jsme i rádoby seznamovák v jedný hospodě a věřte mi, že čtyřka střelená do Shakespeara a Hilskýho se nás našla celkem rychle. Nehledě na to, že s jednou moc sympatickou spolužačkou (ještě dlouho nebudu používat kolegyně jinak než ve srandě, zní mi to divně) jsem se tímhle způsobem seznámila hned první den.
Pak tady byl ještě zvláštnější způsob, kdy jsem se pár hodin s jednou holkou bavila a když jsme byly v knihkupectví, tak ona koukla na knížky od Meg Cabot a řekla, že začala číst anglicky díky ní. Takže když jsem se vzpamatovala, tak jsem řekla, že o ní mám blog, načež jsme zjistily, že se už pár let známe! Naprosto neuvěřitelný, tohle. Svět je už asi miniaturní.
I když přeskakuju z jednoho téma na druhý (ačkoli mi už tři týdny nejrůznější lidé vtloukají do hlavy, že to se při psaní nikdy nemá), tak chci ještě říct jak nadšená jsem z týhle školy. Každej den tam jdu a jsem v naprostým šoku, že tam vážně jsem. Jsem v tomhle prdlá, že mi některý věci prostě dýl nejdou do hlavy. Někdy mám nutkání jít ráno místo na vysokou na střední...
Doma to neni ideální a táta mě pořád děsí úplně stejně, ale povinnosti mě přes tohle všechno nějak přehupujou, protože už od toho druhýho kola přijímaček mám při myšlence na SVOJÍ školu neustále ten debilní úsměv a vzpomínám si na svoje prdlý oslavování.
Ještě poslední věc - nechala jsem si ve škole okopírovat svojí maturitní písemku. Je to fejeton a dostala jsem hodnocení 100% (a jsem z toho pořád v šoku, překvapivě) a celkem se mi i líbí! Tak mě napadalo, že bych to sem přepsala. Teda já to asi stejně udělám, jen se ptám jestli by vás to třeba zajímalo, protože kdyby ne, tak to bude jen podivný archívování.
Doufám, že si zase najdu čas psát i nějaký jinž blbosti, než jen tyhle články, chybí mi to. Teda, mně chybělo psaní i blbostí jako je tenhle článek. Je na prachy Navíc už jsou to čtyři roky, co jsem s tím začala a končit se mi fakt nechce.
Mimochodem mi ze všech starejch článků zmizeli smajlíci. Jako já beru, že to většina lidí nepoužívá, ale už mě fakt nebaví neustále něco opravovat, když se to v administraci předělá. Upravovat to neplánuju, ale moje články místama nemaj smysl, když tam ty ksichtíky nejsou. Debilita, tohle, fakt.