Absolutní volno (den X, 29. - 30. června 2011)

30. června 2011 v 0:48 | Lirael |  ) My Diary (
Všechny povinnosti mám za sebou, už to je nějaká doba, co mi začaly údajně nejlepší prázdniny mého života a já dělám naprosto ukázkové nic. Čili koukám na jeden film za druhým. Bohužel u toho narážím i na naprostý blbiny, takže už dva filmy (z milionu?) jsem ani neměla chuť dokoukat. A že normálně dokoukám a dočtu všechno s (místy naivní) nadějí, že do konce se to zlepší. Dvě hodiny nadávání u filmu Gnomeo a Julie mi už nikdo zpátky nevrátí. Upřímně vás varuji, ať se na to nekoukáte, protože když se budete snažit v dvou klanech porcelánových trpaslíků najít nějaký smysl, tak hrozí masivní výbuch v dutině lebeční. Subjektivní dojem, jsem zaujatá, protože to byla fakt odporná adaptace geniální hry. Jinak teď příležitostně čtu a v drtivé většině na všechno kašlu. V žádném případě nezanedbávám pravidelné výměny náušnic a osobní hygienu, samozřejmě.
Nevím, co je za den. Většinou matně tuším a v sobotu ráno bývám překvapená, že mamka není v práci.
Párkrát jsem se pokoušela něco napsat, jenže jsem to evidentně doteď (pokud si tohle čtete už na blogu, tak je to osobní úspěch) nějak nikdy nedodělala. Událo se toho dost a moc netuším, jak tenhle děsivě začínající článek dopadne.
Jednoduše: odvážní/odvážné z vás si můžou ten zmatený výlev přečíst uvnitř článku. Pokud jsem ještě úplně nezapomněla psát a něco takovýho tam vážně bude.

oooooOooooo

Zkouška dospělosti? Pravděpodobně krycí název zkoušky nervů a trochy hysterie

Maturity nic nejsou? To je jednoduchý? To dáš levou zadní? Až to budeš mít za sebou, tak uvidíš, co to je za prkotinu? Státní maturita bude brnkačka?
Lidi, co jste hulili?
Netvrdím, že jsem umřela vyčerpáním, a že jsem ze všeho vyletěla nebo že by to bylo natolik náročný, ale nemyslím si, že učit se je zbytečný, a že o nic nejde. Stále jsem v mírném šoku, že to mám za sebou a můžu pyšně vymazat ze svého mozkového hardwaru informace všech o všech českých spisovatelích, které jsem nesnášela a nejspíše pod vlivem omamných látek jsem si jejich díla v říjnu zařadila do seznamu literárních děl k maturitě. Hrabal, Vančura, ... Co jsem si to jenom myslela?
Ok, nebyla moje vina, že si člověk nemůže vybrat víc děl od jednoho autora a zvýšit tak pravděpodobnost, že si vytáhne právě jeho. Jo, chtěla jsem Shakespeara a mohla jsem tam mít jenom jednu hru! Ne, že by šlo o Sophiinu volbu, že jo, protože moje odhodlání vytáhnout si Romea a Julii bylo na hranici demence a sliny u huby. Páni, já tak dlouho nepsala článek!
Uklidnit, protáhnout prsty, rozhlédnout se po pokoji, zaseknout se na temném okně, dobrý - jedeme dál.
Maturita!
Na rovinu uznávám, že jsem přípravu nevyvážila a v jednom nejstupidnějším místě ke své smůle podcenila. Zeměpis je na mojí stupnici oblíbených předmětů na stejné rovině jako angličtina a některé části češtiny (ačkoli všude záviselo na učitelích a drahý žebříček během let dost kolísal), i přesto jsem si nevědomky nechala ve vědomostech velkou mezeru, ve které mě oba zkoušející pěkně vykoupali. Zejména známkou, během samotné maturity mi to jako koupáni nepřišlo.
Zkusím to trochu obsáhleji. (Pardon!)
Poslední zvonění proběhlo úžasně, celou cestu domů jsem brečela a učit jsem se začala až v úterý další týden, kdy mi došlo, že za sedm dní maturuju ze zemáku a vlastně jsem se pořádně připravovat ještě nezačala. Naivně jsem si myslela, že si zvládnu během svaťáku všechny těžší otázky i sama vypracovat, ale ještě před víkendem jsem uznala prohru a smířila se s otázkami jiných a osmi vlastními. O víkendu mi už jenom ze všeho toho šrocení hrabalo a já neměla pocit, že bych si v čemkoli byla jistá. Sem tam jsem zpracovávala i otázky na češtinu, ale převážně jsem měla zeměpisný amok. Nejspíš umíte počítat a vidíte, že to jsou jen dva předměty ze čtyř (ačkoli to má každá škola po svém, 4 jsou minimum všude). Mým třetím a zároveň čtvrtým byla angličtina. Možnost to udělat byla jedna z mála výhod letošní maturity.
Vzpomínka na svaťák je teď jedna velká šmouha. Všechno se mi vybavuje tak špatně, jako kdyby od toho týdne uběhlo půl roku... Přitom to je prakticky něco přes měsíc. Měsíc, kterýho jsem se vážně šíleně bála. Ale o všech dalších hrůzách až později.
Naštěstí jsem nematurovala ze všeho v jeden den. Na ústní jsem šla do školy rovnou třikrát. U nás bylo jenom pár lidí, kterým se všechny předměty trefily do jednoho dne, ale vím, že na některých školách všichni měli všechno naráz.
Nechce se mi rozpatlávat zeměpis, jednoduše řečeno jsem dostala za tři, aniž bych si myslela, že je to fér. Otázka byla ekonomika České republiky. Celkem se těším na chvíli, kdy mi ta trojka bude upřímně jedno. Ze školní angličtiny jsem si vytáhla jako téma patnáctiminutového monologu health a vybavuju si, že jsem si tak energicky hrála s propiskou, že mi během toho spadla na zem. Byla jsem hrozně nervní (první zkoušení), ale prošlo mi to na jedničku. Ve státní angličtině jsem pak mimo jiné pět minut mluvila na téma sport a celý jsem to založila na tom, že vlastně pořádně neznám žádný pravidla. Žvatlala jsem cosi o běhání... A dostala jsem maximum bodů. Jako poslední jsem byla zkoušená z češtiny. Pro štěstí jsem měla na svetru připnutý odznáček Shakespeare's Not Dead ze Shakespearovských slavností, ale drahého WS jsem si logicky nevytáhla. Na druhou stranu jsem měla štěstí na Renesanci a Dekameron. Prvních patnáct knížek jsem uměla nejlíp a tohle bylo číslo jedna. Nakonec mě profesorka pustila dřív, že už se mě prý nemá na co zeptat, protože jsem vyčerpala téma. Zrovna ona byla pro všechny u zkoušení oporou, pomohla a pro mě trochu napravila všechno to, co mi na ní během vyučování vadilo a čím mě před maturitou děsila.
Písemky byly divný. Dobrej pocit jsem samozřejmě neměla z ničeho.
U slohový práce z češtiny jsem si vybrala fejeton na téma důležitost toho, co se naučíme v dětství s "výchozím textem" o knize Všechno, co znám, jsem se naučil v mateřské školce od R. Fulghuma. Hrozně jsem se bála, že nedodržím slohový útvar, což by znamenalo rovnou pětku, jenže ostatní témata mě děsila poměrně víc, stejně jako zadané povinné útvary. Vždycky jsem si říkala, že sáhnu po úvaze, ale vůbec jsem v tu chvíli neměla chuť vymýšlet si cosi o zneužívání zaměstnanců, či co to bylo. Měla jsem jednoduše náladu na pořádnou blbost a vsadila jsem si na jednu kartu. A na protokolu o státní maturitě na mě bafla moje úspěšnost u slohovky 100%. Docela ráda bych si to po sobě ještě jednou přečetla, protože mě to vážně bavilo psát.
Předávání maturitních vysvědčení jsem částečně probrečela a pro totální uzavření - dneska mi přišly poštou fotky. Celkově jsem nakonec dopadla 1, 1, 1 a posraná 3.
Vážně se snažím, aby mě to neštvalo. Spravedlnost rozhodnutí svých profesorů si snažím vsugerovat poměrně neúspěšně.
ooOoo

Přijímačky aneb nejdůležitější test mého života, no pressure

Vážně jsem se nestihla učit během maturity a den před tím nejdůležitějším testem jsem pak měla naprostej hysterák, i když jsem se začala učit dřív. Chodila jsem na takový přípravný kurzy, kde byla i simulovaná přijímací zkouška a tam jsem sice dopadla vážně dobře, ale to mě ani náhodou neuklidnilo, protože jsem si představovala ještě katastrofičtější otázky a nepoužitelné téma na esej.
Měla jsem úžasný duo, které mě zásobilo podpůrnými maily a zprávami, ale jedna smska mě v den zkoušky vážně uklidnila natolik, že jsem se začala klepat až ve dveřích místnosti, kde se psal test. Předtím jsem si racionálně uvědomovala, že když budu mít rok čas, tak se toho naučím víc a přečtu strašně moc knížek.
Snažila jsem se, ale čekání na výsledky bylo to nejhorší v mém životě. Nakonec jsem dostala o 12 bodů víc, než jsem potřebovala k postupu na druhé kolo... To bylo asi o týden později a žádný uklidňování nezabíralo. Šla jsem spát snad 2 hodiny před zvoněním budíku a hrozně jsem se bála, že to celý zaspim a pak se budu mít chuť zastřelit. Ale při zazvonění jsem z postele vyloženě vyskočila.
Naštěstí se mnou šla kamarádka, která vydržela poker face a úsměv celý den a až po oznámení výsledků mi teprve řekla, jak moc jí vyděsila osoba, která mě zkoušela. Ta holka tam totiž už chodí, víte. A je naprosto senzační a to díky ní jsem se k té škole vůbec dostala a chtěla tam jít. Možná od první chvíle, kdy mi řekla, co studuje. V létě spolu jedeme na několik dní do Londýna a Stratfordu nad Avonou (moje Mekka)!
Jooo a ten obor je _A n g l i s t i k a__a__A m e r i k a n i s t i k a__na __U n i v e r z i t ě__K a r l o v ě. Eh, nikdy tady nechci mít potenciální spolužáky a nikoho, kdo by mě mohl znát. Obranný system. Pokud budete mít chuť psát ten obor do komentářů, schovávejte to, prosím, podobně. Jsem hrozně paranoidní!
Na to zkoušení je potřeba seznam přečtené literatury anglicky píšících autorů. Den předem jsem poměrně hystericky vyškrtávala díla, která nemám ráda, nebo si jima nejsem jistá. Mohli jsme tam mít taky filmová zpracování děl a divadelní představení...
Když jsem vcházela dovnitř, měla jsem nohy jako z gumy a vůbec jsem nebyla v klidu, protože jsem si bohužel až moc dobře uvědomovala, jak zásadních těch několik minut je. To zní hnusně nafoukaně, ale já byla spíš tak vyděšená.
Po úvodu s mým testem a rozhovorem na téma angličtina se zkoušející koukali na můj seznam a jeden řekl něco jakože je vidět, že mě baví Romeo a Julie (hra + divadlo + 3 filmy), takže se mě nezeptá... já nedýchala... na tu hru, ale bude chtít porovnat ty filmy. Asi mi pak hrozně svítily vočička. Po vyčerpávajícím výlevu na tohle si řekli o porovnání textu hry a divadelního zpracování Čekání na Godota. To začaly vočička asi blikat, že se nezeptali na nic složitýho, co nemám ráda. A pak mě vlastně pustili.
Nějak hrozně brzo, asi po osmi minutách a měla jsem tam být dvacet. Tři hodiny (během preventivního nákupu náušnic a oběda) jsem se hrozně klepala a k tomu rychlýmu propuštění jsem přisuzovala katastrofální následky.
Když jsem šla dovnitř podruhé a bylo mi řečeno, že na ně udělala dojem moje angličtina a fakt, že znám tolik různých verzí tolika děl, takže mi dávají 48 bodů z 50, zapištěla jsem něco, co mělo bejt really?. A pak jsem slavila a doteď z toho mám ohromnou radost.
Můj vlastní patron ála Harry Potter kdykoli se mi od té doby dělo něco nepříjemného.
Pořád mám pocit, že je to jenom sen a já se brzo probudím. Mlhavá vzpomínka na pohovor, protože jsem od konce zásadně na vlnách štěstí. Na ulici se usmívám na cizí lidi.
Jinak jsem měla ještě tři další přihlášky. Test na _p e ď á k_ z angličtiny (obor čj + aj) jsem ještě psala, to bylo den po tom důležitym testu. Na druhý dvoje přijímačky jsem nešla... Jedno byla psychologie, druhý geografie. Bylo to přesně před tou ústní zkouškou a já se rozhodla vsadit všechno na jednu kartu. Ale bylo to dobře, protože to šprtání den předem mě svym způsobem (aspoň trochu) uklidnilo, zatímco během psaní čehokoli jiného bych spíš byla úplně mimo.
Stejně chci postupně přibrat obor _G e o g r a f i e__p r o__v z d ě l á v á n í_, protože mám zeměpis hrozně ráda a chtěla bych toho vědět víc a učit to. Tedy zatím si aspoň naivně doufám, že bych mohla.
Líbí se mi představa, že jsem jednou něčí třídní, u něčí maturity a u mapy ukazuju třeba hranici mezi Evropou a Asií.
Zatím.
Na tohle mám ještě čas.
Teď jenom doufám, že budu svojí školou nadšená i potom. Minimálně vím, že budu nadšená z přednášek M. Hilského, kterého bezmězně obdivuju. Párkrát už jsem si ho poslechnout byla, takže zrovna tohle mám i ověřené a tím pádem schválené k naprostému nadšení.
ooOoo

Ultra Mega Super Totally Awesome plány

Anglie, Londýn, Stratford a velký nákup knih, seznam má zatím pět položek. Vypadá to, že pojedu s prázdným kufrem.
Výprava do Tater... Po roční přestávce a tentokrát jen v pěti.
Cyklistické mučení mé osoby, které mě baví jen z kopce a místy na rovince. Plus když je dobrej výhled nebo když mě to prostě baví. Jako výčitka nikde a J. by měla jednoduše moc dobře vědět, že nadávám čistě preventivně.
Šlapdala na Vltavě.
Plavání.
Přeinstalování počítače.
Musím umýt okna.
KNÍŽKY.
FILMY.
STARKID muzikály, protože jsem závislá. Slintání nad jejich internetovým obchodem a několika určitými položkami.
KINO!
PRÁZDNINY.
BRIGÁDA? Třeba.
SPÁT! A to každopádně. Tak za hodinu.
ooOoo
Tohle mě fakt vyčerpalo.
(Vedlejší motiv na napsání tohohle čehosi: nenechám přece jeden měsíc bez článku, to by to tady umřelo úplně.)
 


Komentáře

1 Hope Hope | Web | 30. června 2011 v 13:23 | Reagovat

gratuluju! strašně moc ke všemu! k maturitě, přijímačkám, Anglii

já chápu, že tě štve ta trojka, taky by mě štvala, ale dívej se na to z té lepší stránky, maturitu máš...mojí ségře maturita z češtiny utekla o 3,3% a matiku nedala vůbec...a částečně je to i moje, to mi nikdo nevymluví...ona tím, že je mladší, tak se snaží dosáhnut toho, čeho já (ano, pedagogika na mě zanechala stopy) a taky jsme se hádaly, než maturovala, ale od toho se distancuju, protože to, co jsem zažívala já před maturitou se s tímhle nedá srovnat...
na _peďák_ ses hlásila na stejný obor jako tenkrát já...bohužel jsem přijela na angličtinu, která začínala v osm, až v půl deváté, připravila se tím o drahocený čas a nestihla napsat esej...ale co už, to vem čert...
jinak Anglie...letos ti ji snad ani nezávidím, protože věřím, že tam nejpozději v září pojedu a to alespoň na šest měsíců ;o) a pevně doufám, že mi to přinese všechno, co od toho očekávám a uklidňuju se tím, že vysoké školy tady budou i za rok, za dva a já se třeba konečně dostanu na obor, který jsem chtěla studovat, když jsem se hlásila na žurnalistiku anebo si podám přihlášku na matiku češtinu, to by mě taky bavilo =o) a třeba v Anglii konečně dopíšu tu "knížku", když už jsem napsala osmou kapitolu a do konce jich zbývá "jenom" sedm ;o), teda teď už jenom povídku =o)
ještě jednou moc GRATULUJU!!! =o)

2 Lirael Lirael | Web | 30. června 2011 v 15:36 | Reagovat

Děkuju! :-)
Jestli měla tvoje ségra nižší češtinu, tak se moc nedivím, že jí to uteklo, ty testy jsou prostě debilní a absolutně to nemá co dělat se znalostma. Ne, že ta těžší čeština by vždycky souvisela, ale ty otázky byly aspoň jasnější. Moc nechápu, jak by její neúspěch mohla být tvoje vina...
Ten _p e ď á k_ v Praze teda nemá nic jako esej. Je tam porozumění textu, jazyková část a vybírání nejlíp sedících slov do vět a textu... Tebe to nechali tenkrát psát, i když jsi přišla pozdě? Já měla pocit, že opozdilce nenechají nikdy ten test psát.
Když pojedeš v září do Anglie, jedeš ještě do toho Dánska? Jestli vážně jdeš do obojího, tak klobouk dolů, bude to vážně úžasná zkušenost. :) A třeba nachytáš další inspiraci. ;-)
A ještě jednou DÍKY! :-D

3 *Dragonfly *Dragonfly | Web | 30. června 2011 v 16:46 | Reagovat

A v plánu máš i návštěvu našeho zapadákova??? To je jen začáteční komentář, ten druhej bude, až se dostanu v klidu k PC a přečtu si celý článek :)

4 Hope Hope | Web | 30. června 2011 v 17:46 | Reagovat

Lir, jj, měla nižší češtinu...jako prý jí to uteklo hlavně na tom didaktickém testu, i když ani sloh nenapsala nejlíp...mno, moje vina to může být, protože se snaží dosáhnout stejného vzdělání jako já...jako že se nesmíří "jenom" s výučním listem...
nechali mě to psát, taky jsem se docela divila, ale místo, abych na to měla hodinu a půl, tak jsem měla hodinu jenom...já jsem totiž jela z Plzně až na Florenc, mno, a Praha byla ucpaná...jak jinak v osm ráno, že...mno, ono právě když jsem ty přijímačky dělala já, tak bylo porozumění, esej a pak prostě doplňování slov do vět a tak...
kdepak, do Dánska nejspíš nepojedu, protože Gitte nevolala a ani nepsala mail a to chtěla au pair od zítřka vlastně...

5 Simulína =o* Simulína =o* | 3. července 2011 v 23:43 | Reagovat

Uuuuuf to bylo vážně vyčerpávající, ale jsem vážně ráda, žes o tom všem napsala, příští rok mě to čeká taky a po tom tvém článku si alespoň nebudu připadat tak blbě až budu propadat hysterii, tak si řeknu, že nejsem sama, kdo vyšiloval. Ta trojka mě vážně mrzí..mohlo to být krásné vyznamenání, ale důležité je, ž ses i bez něj dostala na tvojí vysněnou školu. Jinak ti moc závidim tu angličtinu, Mě přijde, že pro to nějak postrádám vlohy, ale hrozně by ě bavilo dělat nějakou práci v cizině, tak se na tom pokusim pořádně zamakat. Jinak přeju hodně úspěchů s plněním tvých plánů a samozřejmě krásné prázdniny =)

6 Lirael Lirael | Web | 4. července 2011 v 13:20 | Reagovat

*Dragonfly: Ještě nevím a taky podle toho kdy. Chystáš se tohle léto nějak do Prahy? Mám rozkouskovaný volno několika týdny, kdy jsem pryč, tak by bylo lepší komunikovat v datech. :D :D
Hope: A hlásila se tvoje ségra teď na nějakou vysokou? Mám pocit, že chudáci, který musí maturovat v září znova, nestíhaj zápisy na školy... Ale je super, jestli tvojí ségru popohání, že ty něco děláš. A když nevyjde Dánsko, tak určitě vyjde aspoň ta Anglie. :-)
Simulína =o*: Díky. :-) Jako já vim, že mám jinak skvělej výsledek a vim, že dostat se na vysněnou školu je úžasný, ale ta trojka prostě štve. Časem to, doufám, přejde. Mě angličtina bavila vždycky, ale určitě mi nešla od začátku. Hodně čtu, koukám se na filmy a seriály. Posledních pár let jsem ještě měla soukromý hodiny angličtiny, kde jsme si s jednou kamarádkou prostě povídaly... Zkus nejdřív přejít na filmy s českými titulkami, postupně zkus jak rozumíš anglickým u anglického filmu a uvidíš, že časem ty titulky stejně nebudeš potřebovat. Nevím nakolik jsou jazykový znalosti vlohy a nakolik dřina, ale já dřela velmi příjemným způsobem.

7 Simulína =o* Simulína =o* | 6. července 2011 v 10:55 | Reagovat

Na filmy s anglickými titulky koukám, ale jakmile je dám pryč, není šance, že bych z toho něco měla, takže je tam zase pěkně šoupnu zpátky, ale plánuju odjet na nějakou dobu do VB, nebo do Ameriky, znám spoustu lidí, co to tak udělali a teď nemají s angličtinou nejmenší problém..

8 Hope Hope | Web | 7. července 2011 v 1:07 | Reagovat

Lir, nn, nehlásila se na žádnou...mno, měla jsem telefonát z Londýna, tak doufám, že to vyjde =o)

9 matanov matanov | Web | 8. července 2011 v 23:12 | Reagovat

Páni, to mě nenapadlo psát slova, která nechci, aby někdo vyhledal, takhle... Většinou dělám uvědomělé pravopisné chyby ;) Tak ať ti vyjde to, co chceš :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.