Relativita dosažení osmnáctých narozenin

7. listopadu 2010 v 15:40 | Lirael |  ) Řečnický pultík (
Jsem plnoletá, tudíž legálně dospělá, protože jsem za magickou hranicí osmnácti let, od které jsem za své případné dementní činy postihována já a ne chudáci rodiče.
Připadala jsem si v okamžik osmnáctého výročí svého narození jinak? Ne, ani náhodou. Pořád stejně jako během té půlhodinky prakticky neustálého hypnotizování minutové ručičky. Uplynutím dlouho očekávaného okamžiku se ale nic nestalo. Tykadýlka jsem měla stále na místě, žádná část těla se mi významně nezměnila, nedostala jsem chuť vyzkoušet cigarety a ani se ožrat do němoty. Pořád jsem nechtěla pít kafe. A jestli jsem vážně dospělá? No, oficiálně ano, jestli to tak ale vážně je, to je teprve otázka.
Je fakt, že někteří nedospějí nikdy. Kolem mě je spousta lidí, která nejspíš bude až do svého posledního dechu v pubertě. Třeba můj strýček, dodnes působí jako dvacetiletý mladík na tahu s partou. Věčné mládí? Ani omylem. Představte si chlapa jak horu s vyjadřováním kluka v pubertě v kontextu rodinné oslavy, kde jsem já jako osmnáctiletá ta nejmladší. To už je to chování jako "tahu s partou" o něčem úplně jiném, ne? A i když je to pitomý, na světě bude takových strýčků i tetiček nespočet.
Myslím, že dospělost je příšerně relativní. Ačkoli je vytyčené pravidlo osmnáctých narozenin, každopádně neplatí pro všechny. A to nemluvím o zaostalém strýčkovi. Spíš o lidech, kteří vlivem okolností museli dospět daleko dřív. Ať už to bylo třeba nemocí rodiče, něčí smrtí, dokonce umístěním v dětském domově, bydlením na koleji v cizím městě či nastartováním vlastní kariéry - prostě nutné vyvinutí soběstačnosti nezávislosti na ostatních.
Já osobně si dospělost nikdy nespojovala ani tak s maturitou, neboli do roku 2011 zkouškou dospělosti, jako spíš s uděláním řidičského průkazu. Upřímně jsem po něm prahla už od dvanácti a snila ještě mnohem dřív. Obdivovala jsem řidičské schopnosti lidí kolem sebe a doufala jsem, že jednoho dne se někdo s podobnou úctou bude dívat i na mě. Dětská naivita? Možná, ale tuhle představu si vzít nenechám. Asi jsem všechny jízdy a teorii brala o poznání vážněji než mí vrstevníci, ale nelituju času, který jsem tím strávila. Navíc si budu tu bezmeznou radost po zkoušce už vždycky pamatovat. Nejsem odborník, určitě bych z fleku nemohla závodit ve formuli, ale pro sebe jsem aspoň trochu víc dospěla. Zodpovědnost je za volantem na mě, konečně můžu dělat řidiče, když všichni ostatní něco pili.
Čeká mě ještě ta zkouška, které se přezdívá zkouška dospělosti. Letos se bude ovšem pro mě a tisíce dalších rovnat výsměchu studentům, nikoli tomu krásnému označení s mnohaletou tradicí.
 


Anketa

Připadáte si, nehledě na věk, dospělí?

Ano.
Ne

Komentáře

1 VeEee VeEee | Web | 7. listopadu 2010 v 17:03 | Reagovat

Dospělá sice jsem už nějaký ten měsíc, ale vůbec si tak nepřipadám :D

2 Dominika Dominika | Web | 7. listopadu 2010 v 17:57 | Reagovat

Naprosto s tebou souhlasím:)

3 Dominika Dominika | Web | 7. listopadu 2010 v 17:58 | Reagovat

Myslím s Lirael:)

4 *Dragonfly *Dragonfly | 7. listopadu 2010 v 18:06 | Reagovat

Hmmm.... další článek na téma týdne? Kurňa, už se balím, spěchám k babi, abych měla čas na sezení u počítače. Tam už nikdo moc nesleduje, jestli šrotím nebo ne. Už jdu, už jdu, už jdu.

5 Lirael Lirael | Web | 7. listopadu 2010 v 18:30 | Reagovat

*Dragonfly: :D (jako vždy)

6 *Dragonfly *Dragonfly | Web | 7. listopadu 2010 v 19:07 | Reagovat

Poslušně hlásím, že i já mám tu čest (???:D) mít v rodině takového pubertálního strýce, ale při pohledu na něj a na jeho činy mám pocit, že je stokrát horší, než jakýkoliv jiný puberťák. Taky jsem nepoznala rozdíl, když hodiny odbyly osmnáctý rok mého života, ovšem musím říct, picnout jsem se picla, ale se mnou i dalších dvacet lidí, takže jsem trochu klidnější :) A řidičák? Díky všemu, co se děje kolem mně a ve škole, nemám prostě čas do autoškoly zajít, natož abych tam chodila pravidelně :D

7 Orion Orion | 7. listopadu 2010 v 19:57 | Reagovat

... Téma týdne? :) Velmi pěkně napsané. Samozřejmě s tím vším souhlasím. Prakticky  jsi vystihla můj názor :) A s tou autoškolou, připomněla jsi mi Martina.. Když udělal závěrečky, byl na sebe moc pyšnej, ale ne proto, že to zvládl, ale proto, že už si právě připadal dospěle :) On si to asi hodně spojoval s tím, že je teď víc soběstačnej, ale stejně :)

8 Lirael Lirael | Web | 7. listopadu 2010 v 20:27 | Reagovat

Dominika: :)
*Dragonfly: Čest? No, nevim. Já jako čest svého pubertálního strýce neberu. :D U vás se říká "picnout" jako napít/opít? To jsem netušila! :D A je škoda, že tu autoškolu nestíháš. I když na druhou stranu je kravina ji dělat ve spěchu, když nevadí protažení. Akorát by ti z toho šla hlava kolem. Mně šla, ale já prostě nutně chtěla řidičák co nejdřív už od dvanácti, takže jsem nemohla jinak. :D
Orion: Téma týdne. Jedno z mála dopsaných. :D Já si to taky spojovala se soběstačností. I když hlavně jsem byla spokojená, že jsem uspěla v něčem, co jsem považovala za tak důležité. Už roky a pak jsem si to splnila. Při zařizování průkazu jsem si připadala úžasně samostatně a zodpovědně. A děkuju! :-)

9 Nel-ly Nel-ly | Web | 18. prosince 2010 v 20:19 | Reagovat

Chtěla bych jednou potkat člověka, který zažíval na osmnácté narozeniny nějaký... ani nevim, co? Vzezření, vnuknutí, euforii? :D
nepamatuju si, že by mě to chytlo v patnácti, osmnácti nebo snad dvaceti :D jediné změny vidím, že jsem od roku tlustčí a pomalejší

10 paní archivová paní archivová | Web | 25. ledna 2011 v 21:31 | Reagovat

hmm.. už to mám nějaký ten týden za sebou a pořád mě cizí lidi označují za "milé šestnáctileté děvče".. to bude asi rovnátky a syndromem filmové lolity. blbá asociace *vrčí*

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.