Září 2010

Talentmania čili maniakální tupost

27. září 2010 v 22:13 | Lirael |  ) Řečnický pultík (
Na Srdci blogu bylo vyhlášeno nové téma týdne, Talentmania. A tak mi to hnulo žlučí, že jsem se vyjádřit prostě musela. 12 nejlepších článků má být potrestáno lístky na natáčení a úpěnlivě prosím o nezařazování mě do slosování, jelikož bych se je styděla i nabídnout známým.
Když jsem slyšela, že GOT TALENT získala místo všemi očekávané Novy TV Prima, celkem mě to překvapilo a navíc jsem se, uznávám, dost bála výsledku, protože sleduju Britain's GOT TALENT a upřímně bych od žádné české stanice nečekala ani polovinu úrovně, kterou pořad Česko Slovensko MÁ TALENT nepochybně MÁ.
Pak se objevilo oznámení o Talentmanii, tak nechutně nabubřele a lživě přezdívané "nejlepší talentová show letošního podzimu", nad kterým jsem ani po začátku vysílání nepřestala nechápavě kroutit hlavou. Hlavu jsem si už skoro ukroutila a pořad se propadá do větší a větší demence. Vedení Novy asi zkouší, na jak velké kraviny ještě dokážou diváky přitáhnout. Bohužel jsme národ volící ČSSD a trávící večery u nekonečných seriálů, takže nějaké holt mají. Škoda, když není proč se na něco podobného dívat.
Předpokládám, že tímhle tématem týdne chtěla Nova (která vlastní Jyxo, což se krásně projevilo v článku oznamujícím téma týdne "nejzábavnější televizní show letošního podzimu") zjistit zájem o pořad ve věkové kategorii průměrného věku blogerů (cca 13 let?). Inu, pokud si to čte nějaký pohlavář z vedení, mně je osmnáct a vítám vás v ráji svého odporu k vaší nejlepší show.

Once upon a fall (24. září 2010)

24. září 2010 v 18:56 | Lirael |  ) My Diary (
:)
Sama sobě jsem se zařekla, že před dopsáním kapitoly sem nebudu nic psát. Nebudu se tak vykecávat o tom, že škola se rozjela a lhát, že kvůli ní nemám čas psát. Čas byl, inspirace celkem často leider nicht anwesend, ale naštěstí jsem se tím nenechala odradit a dokonce jsem dodržela vlastní podmínku.
Nic jsem sem nenapsala. (Jen komentáře, které do případných podmínek zahrnu až příště.) A v zájmu vašeho nepřehlédnutí té konečně dopsané kapitoly, jsem se vykecávala pořádně až uvnitř článku.

36. kapitola - Jak jen miluju rodinné akce... Vůbec!

23. září 2010 v 22:14 | Lirael |  Nikdy neříkej nikdy
:)
To je vždycky tak skvělej pocit, když tu kapitolu (konečně, já vim) dopíšu a pak to vkládám do toho editoru článku, dávám k ní povídkový avatar...
Tahle "povídka" se neskutečně protáhla. Čísla kapitol mě vyloženě děsí. Asi jsem to nějak překombinovala a všechno moc rozkecala a nikdy nešla k věci... Ale mně to neva, mě tahle povídka pořád baví (mimochodem jsem v rozespání právě omylem napsala vadí a při pohledu na obrazovku jsem se na sebe urazila) a baví mě si ji po sobě i zpětně číst. A já sama jsem jako čtenář spokojená.
Neboli dle vzoru Phoebe z Přátel, která když Joeyho učila na kytaru a řekla, že už učila sama sebe a jako učitelku se zbožňovala.
Tuhle kapitolu zatím nezbožňuju, to musím uznat.
Tedy uznávám, ovšem nejdřív musím vymyslet název.
Doufám, že jste na mě během mé giga psací pauzy nezanevřely, a že vám tímhle udělám aspoň trochu radost.
Užijte si čtení.
Jej, ještě anketu! Sakra... Už jsem intelektuálně zcela vyždímaná, ale něco vymyslím...
Mimochodem v téhle kapitole měl být i dramaťák, který by se sem ovšem nevešel, a tak bude v další. Tzn. z jedné kapitoly jsou dvě. Jo. Moc to okecávám. Já vim.