Červenec 2010

Jsem zase doma =) (31.7.2010)

31. července 2010 v 18:57 | Lirael |  ) My Diary (
:))Jo jo, jsem zpátky ve stověžaté Praze plné nádherného smogu. Navíc vůbec nechápu, jak se mohlo přihodit, že víc v přírodě jsem alergii skoro neměla a teď nestíhám hmatat po kapesníku. Asi z toho plynne, že mám alergii na něco pod okny našeho paneláku.
Měla jsem se skvěle, mám se fajn a plánuju se mít ještě líp!
Cestovala jsem autobusem - cestou tam jsem potkala paní, která znala mou ("milovanou" ) třídní, cestou zpátky jsem ke své neskonalé radosti pro změnu seděla sama s batohem a každou zastávku jsem dělala, že neexistuju.
A včera jsem byla na Romeovi a Julii na Letních shakespearovských slavnostech. Už roky jsem chtěla tuhle hru vidět v zahranou. A nadšeně musím konstatovat, že moje fantazie se mi líbí víc, ačkoli jsem neskonale ráda, že jsem konečně viděla hranou podobu.
Další novinka: po letech jsem si nalakovala nehty! Na modro (tyrkysově modro)! Šla jsem tak i na RJ a děsila široké okolí. Ale líbí se mi to a jsem ráda, že jsem přestala ctít své roky staré rozhodnutí - tzn. už nikdy si nelakovat nehty, protože odlakovač je příšerná sra*ka, zbytečně bych se s tím patlala a páchne to. No, tak jsem se s tím patlala, ale výsledek mě stále baví!
Vypadá velmi cca a jen barevně takhle. Mám delší nehty, zakulacené konce a taky je nemám umělý.
Každopádně děsivé. Alienor se mě bojí!
No nic, jdu dostát svého slibu a vyluxovat celý byt, než se ty dvě jezinky, co tu se mnou bydlí, vrátí.

Vzhůru pryč!

22. července 2010 v 20:41 | Lirael |  ) Moje maličkost (
Ano, nadpis je další z mých pokusů o vtipný a úderný nadpis. Představte si vtip a úder.
Jednoduše: Zítra odjíždím!
Dvě z vás ví kam!
Jedna, protože jí vyslepičim snad úplně všechno, druhá proto, že jedu za ní. Upřímně doufám, že nevystoupím z autobusu a nezjistím, že to byl vtípek. Kecám blbiny. Navíc by mi to (snad) *Dragonfly alias Ridana neudělala.
Pomalu si říkám, že bych se měla zabalit. Ačkoli hlavní dvě věci už mám - to jest jízdenka tam a jízdenka zpět. Autobus vyráží v naprosto nekřesťanskou ranní hodinu (jenom v 7, ale poslední dvě noci jsem toho moc nenaspala). Taky bych potřebovala, aby mi někdo vymyslel, kterou tašku si mám vzít. Ne, potřebovala bych, aby mi někdo ukázal a rozkázal tuhle si bereš a byl by klídek. Jsem totálně nerozhodná a většinou si vezmu zbytečně velkou tašku...
Do Anglie ne, tam jsem si vzala vše potřebné, včetně deštníku, který jsem ani jednou nepoužila a včetně mnoha dalších zbytečností do anglického počasí, které se nekonalo.
Jo, melu a melu, protože nerada balim.
Navíc je dost možný, že umřu v autobuse, protože si vedle mě může sednout kdejakej hejhula a navíc má být vedro a já mám lístek k oknu. A.... a abych byla fér, tak cesta je daleko kratší než ta busem do Anglie.
Jak jste asi už uhádly, kapitola stále není napsaná... Uhm. A ani nemám výmluvu! Možná bych něco vymyslela, ale nebylo by v tom nic dvakrát inteligentního, takže si sem představte jakoukoli blbost typu sežral to můj pes.
Ne, nemám psa.
Mám plyšáky a slyšela jsem, že ti toho moc nesežerou.
Docela by stálo za to někdy ve škole na otázku, zda mám úkol, odvětit s poker face, že ho sežral můj plyšák. Nebo že ho sežrala ségra, ale to by v mém případě s mou mentálně poměrně zvláštní sestrou nemusela ani být lež, kdyby doma vážně nebylo nic k jídlu... Ačkoli bych ji v dané situaci tipovala spíš na kanibala.
Jo, melu. Baf! Vždyť jsem to já, já melu neustále.
Je mi líto těch z vás, které mě zažily mlít naživo. Těm, které ne, shrnu to dvěma slovy: samopal hadr.
A teď už jdu vážně balit.
Naivně jsem si říkala, že to provedu už odpoledne, ale opět se potvdila má dlouholetá zkušenost co můžeš odložit na zítra, odlož na pozítří a máš dva dny volno! Jo. Tak já jdu na to. Vy se tady mějte, nezlobte, užívejte si prázdniny a tancujte dešťový tanec, ať pominou ta vedra.

17. července 2010

17. července 2010 v 13:53 | Lirael
:)
Nemám ráda vedra. Vážně ne.
Proto se dopuju ledem, ledovou vodou a dávám si studené sprchy. A těším se na zimu.
Jj, přesně naopak než má drahá Dragonfly, která si léto naplno užívá. Nemůžu si pomoct.
Před týdnem jsem ještě seděla v autobuse a jela domů. Ve finále jsem si jako úplně ještě všechno neuklidila, takže by se dalo říct, že nejsem pořádně vybalená.
Těšila jsem se domů. Nějak materialisticky. Na svojí postel a pokoj, který nebude velikostně odpovídat přístěnku pod schody. Můj anglický pokoj byl široký ani ne na dvě postele a krok od nohou postele už byly dvěře. Ironicky jsem se ani nějak netěšila na lidi doma. Když jsem byla pryč, mluvila jsem jednou se ségrou a ráda jsem ji slyšela, mluvila jsem i s mamkou a tak vůbec... Ale netěšila jsem se na ně. Teď chápu proč, protože u nás doma jsme všichni zralí na blázinec. Ne, že by v tom byla třicetistupňová vedra zrovna spojencem, protože se mi do toho hicu nechce nikam chodit. Obzvlášť, když je teď Praha celá rozkopaná a moje dopravní spojení s centrem je žalostné.
Nechápejte mě špatně, v prvních hodinách nedělního rána jsem z nich obou (mamka, ségra) byla nadšená. Pak jsem jim ovšem ukazovala fotky (o což si řekly) a jedna se beze slova odporoučela spát, aniž by od té doby třeba chtěla ty fotky ještě vidět. Dneska rovnou pronesla něco stylu, že jsem o té Anglii moc nemluvila. No, tak kdyby mě poslouchala, když mluvim, možná by si všimla. Ale ona se ani na nic nezeptá, nic, já si vedu monolog. A vlastně se pořád vyptává na moje další plány a já jí opravdu nemám potřebu sdělovat, jakže jsem se to seznámila s tou kamarádkou, ke které na pár dní pojedu.
Ještě větší ironií je, že rodina, u které jsem byla, mi chybí daleko víc, než mi chyběly ty dvě tam, protože byli naprosto skvělí a milí. Navíc mi celkem chybí to, že o mně měl prozměnu někdo zájem, zatímco u nás doma všechny asi jen obtěžuju. Nadsázka nikde.
Navíc se s mamkou opět naplno neshodneme na téma Lirael a řízení. Prej nemám všechno vidět tak negativně. Ono je celkem těžký vidět pozitivně její urážky. Takže jsme se stihly už asi třikrát pohádat a dneska to byl totální masakr.
Omlouvám se za takhle nesouvisle napsaný žvást, ale vážně se to nedá ukočírovat úhledně. Natolik nemám co dělat, že už skoro uvažuju o osamělé návštěvě kina, kde je aspoň klimatizace. Hm, podle předpovědi má být zítra jen 24 stupňů. Aspoň něco. Nejspíš překousnu dementní MHD a někam pojedu... Což je ještě těžší kvůli debilní opencard, kterou teď musíme mít všichni místo tramvajenky. Kupóny jsou dražší a pořizujou se hůř, vážně krok k lepšímu. Navíc jsou tak drahý, že mi vychází aspoň na teď výhodnější kupovat si jednotlivě předražené lístky, na což většinou zapomenu.
Už jen žvatlám.
Jdu se mrknout, jak to vypadá s obědem... S vysokou pravděpodobností se dneska ještě párkrát pohádáme, naštěstí mamka ale za pár hodin odjíždí. Snad se ségra vrátí pozdě, mám jich obou plný zuby.

Knižní řetězák ukořistěný u Hope

14. července 2010 v 0:29 | Lirael |  ) Popelnice (
:(
Sice jsem se ještě nedostala k napsání osvětového článku rozebírajícího pobyt v Anglii, ale zato vám můžu s potěšením oznámit, že jsem už od soboty od rána (naprosto smrtelně brzkého rána) doma a měla jsem se skvěle a článek časem napíšu...
Zatím jsem od Hope obšlehla řetězák. Ten už tady taky dlouho nebyl.
Na svou obhajobu bych ráda řekla, že dost věcí zapomínám (jako názvy konkrétních knih) a taky to, že je pozdě a já jsem vážně unavená.