Květen 2010

34. kapitola - Náhoda je naprostej idiot

31. května 2010 v 16:43 | Lirael |  Nikdy neříkej nikdy
:)
Vím, že to byla strašně dlouhá přestávka. A ne, nemám připravenou žádnou výmluvu.
Doufám, že vás kapitola potěší. Trošku jsem napsala už před nějakou dobou, ale propojení celých kousíčků mě napadlo až včera večer, což mi udělalo vážně hroznou radost, protože mi psací záchvaty chyběly.
Pro ty z vás, které zapomněly (čemuž se vůbec nedivím), v předchozí kapitole (1. část, 2. část) měla Petra narozeniny, rozhodovala se, jak zareaguje na Katčinu neobvyklou "gratulaci" a přežila celou cestu do školy.
Nemyslím, že by tahle kapitola byla extrémním dějovým posunem, ale trochu víc se odpichuju a blížím konci, který odhaduju tak za osm kapitol. Jenom výhledově.
Snad mi nebude napsání pokračování trvat tak dlouho, jako mi trvala tahle jedna titěrná kapitola. Budu se snažit.
Držte mi (a si) palce a užijte si čtení.

Předpůlnoční hovadinka

30. května 2010 v 23:37 | Lirael |  ) Popelnice (
Há há há há!
Dopisuju kapitolu, hned jak se zítra vrátím domů, opravím to a hodím ji sem. Páni. Konečně!

Miluju tenhle víkend

30. května 2010 v 17:19 | Lirael |  ) Řečnický pultík (
Já nevím, jak vy, ale já se mám báječně.
Nejen, že budou teď všude všechny ty odporné oranžové předvolební plakáty mizet. Teď se budu moct nadšeně usmívat na ty, které ještě podél cest viset budou. A proč? Protože mnou tak upřímně opovrhované prase bradavičnaté abdikovalo z funkce předsedy oranžové strany. Není to kouzelné? Jo, zajímám se o politiku a až moc dlouho jsem se rozčilovala čímkoli oranžovým. Jak vidíte vpravo, dnes mi oranžová vyhovuje. Hezky postupně se zbavuju odporu.
Sledovat včera průběžné výsledky voleb bylo skoro tak úžasné jako sledovat o minulém víkendu hokej. Ale tohle mi dodalo víc uspokojení, to musím uznat. Navíc jsem se měla skvěle celý pátek a celé sobotní dopoledne (ano, pak jsem začala při sčítání výsledků voleb slavit až do zblbnutí ).
Dobře vím, že můj jeden hlas (protože jsem KONEČNĚ mohla jít taky letos volit) tu změnu nezapříčinil, ale stejně je nádherný cítit se tohohle "převratu" součástí. Jasně, že teď se všechno v povolebním vyjednávání všech normálnějších stran může ještě nějak zvrtnout, ale už jenom ten fakt, že levice má míň a komunisti byli vyexpedováni z třetího místa v pořadí je naprosto geniální. A to, že pan P. (spolu s mnoha a mnoha dalšími) rezignoval, celou mou spokojenost jen umocnila. Vidět jeho kyselý výraz během všech včerejších rozhovorů bylo naprosto, ale naproto geniální.
Omlouvám se, že si dávám s kapitolou tak načas. A že jsem sem nic nepsala... Taky mě vyděsil výbuch komentářů u minulého článku, který naštěstí už stejně jako ta podělaná islandská sopka ustal.
Podělaná sopka, protože kvůli ní pojedu v létě na prázdniny autobusem, místo abych zase po letech letěla letadlem, na což jsem se těšila. Ale pojedu, což je hlavní. A hlavnější je místo určení -> Anglie. Naprosto úžasná destinace, ne?
Což mi připomíná, že jsem se vlastně už asi úplně napevno rozhodla, že chci a doufám, že půjdu, studovat anglistiku. Žádná žurnalistika, žádná soukromá škola. Prostě angličtina. A zatím se mi ta představa moc líbí... Navíc je lehčí být rozhodnutá, když příští rok maturuju. Můžu se během toho roku víc zaměřit na důležité faktory přijímaček. A já to dám. Snad.
A taky mám spousty knížek na čtení, takže vás pro teď opět opouštím, přeju krásný zbytek víkendu a jdu si číst, protože jsem snad poprvé za letošní rok začala s delším úkolem dopoledne a teď mám už poměrně dlouho padla.
Na závěr, jedno moc hezké video. Pokud jste ho doteď neviděli, vážně jste o hodně přišli:

Nightwork je vůbec skvělá skupina.