Říjen 2009

"Xenofobní průvodce"

15. října 2009 v 11:33 | Lirael |  .: Názory na knížky :.
Ano, Lirael se opět vrhla na průzkum knihkupectví a objevila nevídané. Všemi xenofobními lidmi vítané!
Tentokrát vám mohu doporučit xenofobní průvodce - šestici knih s nadsázkou popisující šest národů. Bohužel nevyšli Slováci, ty bych si poměrně ráda přečetla.
"Xenofobie: Iracionální strach z cizinců; občas oprávněný, ale vždy pochopitelný."

15. října 2009 - zasněžený speciál

15. října 2009 v 10:43 | Lirael |  ) My Diary (
Na objednávku píšu tenhle článek.
Začalo sněžit.
Mám ráda sníh. Omyl, pardon: MILUJU SNÍH.
Dneska ovšem ne. Protože dneska do něho nemůžu jít bláznivě pobíhat. Protože jsem nemocná a dokonce se mi i blbě mluví. APOKALYPSA.
Každopádně, promiň Rid, aspoň se mi na to hezky kouká zpoza okna. Odpustíš mi mou fixaci na sníh, když napíšu, že smolím kapitolu? A člááánek o knížce.
Ale štve mě moje choroba. Protože už jsem se vážně dost spokojeně krmila představou, že mi letos ještě nic nebylo. Protože mám vždycky ve školnim roce dost absencí. A ono žuch - jak ledová koule do obličeje. Čelně. Z boku. (Klaním se tomu, kdo chápe čelně - z boku, nápověda na požádání. )
Dneska se ve škole fotí, takže tohle je moje první absence na nějaké třídní fotce, píše se test z dějáku z látky, která mi nevadila se učit a měla bych jenom pět hodin.
Mám fakt štěstí si to časově vyměřit.
Mimochodem zrovna začala hodina dějepisu. Jdu psát článek. Rid, nezlob se za ten zasněžený avatar.

8. října 2009

8. října 2009 v 18:38 | Lirael |  ) My Diary (
Dneska se mi třikrát připomnělo, v jak debilním věku jsem.
1. Táta bude mít narozeniny, vybrat mu dárek je samo o sobě dost těžký, ale když už jsem konečně něco našla (medovina), tak po mně POPRVÝ v životě chtěl někdo při kupování alkoholu občanku. Kdybych působila povalečským dojmem a kupovala krabicový víno, tak bych se nedivila, že to neprojde, ale takhle... Jasně, že je protizákonný prodávat alkohol mladistvým... Ale jako 4 měsíce před osmnáctinama poprvý v životě, když ještě kupuju něco tak drahýho (jakej debil by se ožíral za tolik peněz) a když všem mým vrstevníkům v pohodě nalijou ve většině hospod tvrdý alkohol? A já poctivej debil mám smůlu.
2. Hned na to jsem šla do knihkupectví. Už tak jsem měla dost pitomou náladu z té dementní prodavačky. Protože já s tim prostě problém nikdy neměla!!! A je to nefér a štve mě to a zítra jí šlápnu do úsměvu, mno nic. Každopádně jsem normálně pokukovala po knížkách a hned mě zmerčila jedna madame od Knižního Klubu a začala mi klasicky nabízet členství. Prej: "Dobrý den, vidím, že si prohlížíte tohoto průvodce..." a bla bla bla. Otráveně jsem se na ní otočila, "Mně ještě nebylo osmnáct." Paninka odkráčela a já spadla od prohlížení knížek zpátky do naštvání nad prodavačkou.
A asi o hodinu později...
3. Měla jsem jít do autoškoly. Se zálohou, vyplněnýmmi formuláři a měla jsem dostat první úkol a konečně začít makat na řidičáku, po kterém prahnu už 6 let! Načež jsem si všimla kolonky "podpis zákonného zástupce". Jak mě to otrávilo! Třikrát za dnešek mi dělalo problém, že mi neni osmnáct. A problém to byl sice jednou, ale naštvalo mě to vždycky. Mám smůlu. A další den, kdy se do autoškoly dostanu je úterý. V nejlepším případě. Takže to musim ZASE odložit.
Ale ten dárek tátovi zejtra koupim, jsem domluvená s mamkou. Ale stejně půjdu do toho obchodu normálně a až kdyby ta ****** ***** ******** ******** měla nějakej problém, tak to "koupí" mamka. Ale budu mít vyřešený jeho narozeniny, že...
No ale řekněte, třikrát za asi... dvě hodiny něco takovýho??? Tohle neni fér a neni a neni a neni! A neni!

A jedeme dál =)

4. října 2009 v 17:24 | Lirael |  ) Blog (
Dneska uplynou už 2 roky od založení tohohle blogu.
Od chvíle, kdy jsem si řekla, že to prostě zkusím a kdyžtak to smažu. A nemažu a v dohledné době ani náhodou mazat nehodlám a nebudu!
Nerada bych se opakovala, co se podobného článku napsaného před rokem týče. Takže jsem si usmyslela něco jiného.
Řeknu vám, jak jsem vůbec přišla na nápad založit si to tady.
To díky Ridaně a všem možným přezdívkám, které už vystřídala. Prostě díky té osobě, která se za nimi schovává. Moc milá to osoba.
Každopádně... Bylo to v létě 2007 a já se záhadným způsobem dostala na blog Ridany. Uchvátily mě její povídky a i když jsem ten den vypnula prohlížeč, aniž bych si uložila adresu, nebo cokoli podobného - dost dobře jsem si to pamatovala. Odjela jsem pryč a zase jsem se vrátila a byla jsem rozhodnutá, že na ten blog najdu cestu zpátky. A nadávala jsem si, že mě nenapadlo si uložit adresu. A trvalo mi docela dlouho, než jsem dosáhla cíle, ale řeknu vám, že jsem doteď hrozně ráda za ten efekt, který na mě Ridana zanechala. Prohledávala jsem historii, všechny možné způsoby, jak bych se tam mohla dostat od někoho jiného. Ani nevím, jak se mi to povedlo! A story, jak jsem pak na podzim byla doma s antibiotiky a pod jejich vlivem jsem (díky bohu!) založila tenhle blog, to už všichni znáte. Omílám to vcelku pravidelně.
Teď je tady moje osoba právě zásluhou Ridany oslovována "Lir", na což jsem si hrozně rychle zvykla. Připadám si tady skvěle zabydleně.
A no nic, jak už jsem říkala minulý rok: my s blogem tohle bereme jenom jako formalitku, protože narozeniny spolu slavíme denně. Dodala bych snad jenom to, že dneska jsem mu k narozkám pustila Happy Birthday To You melodii z jednoho plyšáka, kterého jsem dostala od jedné skvělé kamarádky k narozeninám jednou já. Normálně si ji zásadně pouštím jenom na svoje narozeniny, přesně na minutu, ale udělala jsem výjimku.
Děkuju, že si čtete moje povídky a děkuju za vaše reakce, které jsou pro mě ohromně cenné a díky vaší neutuchající shovívavosti se překrásně čtou.
Dva roky uplynuly jako voda a my jedeme dál...
Autorka obrázku: SugarGrl14