Apríl, k tomu se nejde nevyjádřit :)

1. dubna 2009 v 20:16 | Lirael |  ) Řečnický pultík (
Článek se protáhl. Jako vždy. Hodně zdaru při jeho případném zdolávání.
Je Apríl. Můj dříve nejoblíbenější den v roce.
Poslední roky mi většinou uniká, že nějaký Apríl vůbec existuje, takže minulý rok a ten letošní si na něj vždycky vzpomenu aspoň postřeleným článkem.
A stejně jako minulý rok vás taky musím upozornit, že dneska mají narozeniny Fred a George Weasleyovi.
Po minulém článku bych taky měla napsat, že jsem už zdravá a vlastně se mám vcelku fajn.
Vcelku znamená, že moje mamka mi kazí náladu, jak se dá.
Před chvílí přišla domů a když jsem jí řekla, že mi dal táta župan (nevlastní mamka má narozeniny, tohle byl záložní dárek a on už sehnal lepší), tak se nejdřív zeptala a co moje ségra. Jestli taky něco dostala. Nezeptala se, jestli je modrej, nebo pruhovanej a nezeptala se ani na to, jak dopadla vyšetření u doktorů, která jsem dneska absolvovala. Dostala ----- taky župan? Jsem jediná, komu to připadá minimálně dost divný?!
Ale dokud nepřišla, tak jsem se měla hrozně fajn. Konečně vím, že moje zdravotní problémy nejsou závažný a taky vím, proč jsem poslední dobou začínala vidět špatně, i když jsem brýle nikdy nepotřebovala. Měla jsem fajn den. Tři hodiny ve škole, doktoři, přežít tátovu společnost a hurá domů - číst si, naobědvat se, v klidu dodělat dementní seminárku. I to mi připadalo vcelku fajn.
Je tohle vůbec normální? Psát na Apríla o tom, že moje mamka je prostě a jednoduše ignorant? Tak ještě jedna věc a dost o dementních náladukazících věcech. Když někdy vidím, co dělá moje famílie, tak si říkám, jestli budu stejná. Jestli budu na svoje děti tak nesmyslně přísná a na druhou stranu mi bude tak jedno, co dělaj. Jestli budu před maturitou stejně jako moje ségra jenom všem říkat, jak jsem úžasná a ani se nebudu namáhat učit. Jestli budu někdy mluvit na všechny kolem sebe permanetně jako na mentálně postižený a všechno jim do podrobností vysvětlovat. Jestli někdy donutim někoho uvažovat nad tím samým, nad čím já nechtěně uvažuju teď... Já nechci. Nechci, aby si někdy moje děti (pokud vůbec někdy budu mít něco aspoň vzdáleně podobné partnerovi) připadaly tak opuštěný a nepochopený. Smutný je, že to neni pubertou a moje máma se na ni vždy a všude vymlouvá (ano, je mi sedmnáct, puberta za mnou, ale komu to vadí). Já prostě nechci! Nikdy nechci... Nikdy. Jestli budete poblíž, když taková budu, tak mi vražte jednu přímo mezi voči, protože tohle neni správný!
Taaaak a teď se hezky uklidnim. A budu psát o těch fajn blbostech, o kterých jsem sem původně psát šla.


_________________________________________________________________________


Ano, mám Rozbřesk. Samozřejmě, že mám Rozbřesk. Jsem magor. Jak vás vůbec mohlo napadnout, že nejsem? Naivní, fakt.
Poslední dny mi každý den ke štěstí stačí cesta do školy se sluchátky na uších. Poslouchání hudby už je nedílnou součástí každodenního úmoru. Cestou do školy se prostě z principu už neučim a cestou ze školy se ujetě pohupuju v rytmu těch blbinek, co mi řvou do uší. Zrovna včera ráno jsem tak klasicky jela narvanou MHD do školy a posloucháním se mi najednou roztáhl široký úsměv a všechno bylo v pohodě. Najednou jsem si dokázala říct, "Test z chemie, no a co?" Všechen stres v tahu, všechna potrefenost zpátky. Kdyby vedle mě pak na ten test neseděl jeden kluk, co mi poradil spoustu věcí, co z toho kusu papíru udělala něco blízkého inteligenci, tak nevim. Mimochodem ten kluk moc hezky voněl, sem to napsat můžu.
A celá tahle nálada se se mnou včera táhla. Kamarádka měla v neděli narozky a dneska se vrátila domů, takže jsem jí včera sháněla dárek. Zase. Nakonec jsem pořídila naprosto skvěle a dokonce dárky i zabalila. Z toho mám vždycky největší radost - dělat někomu nečekanou radost. Už se těším, až jí ty dárky dám. A vůbec i cestou domů kolem mě poletoval ten mlhavý opar naprosté a bezdůvodné radosti. A bylo mi fajn a bylo mi naprosto ukradený, že všechno nevyšlo podle mých představ. Začalo jaro. Na keřích podél cest raší zelené pupeny a mně začíná senná rýma. Patří to k jaru a beru to, jak to je. Už.
Mám ráda všechna roční období: naprostý mráz, sníh, všechno zelený, barevný listí. Nemám ráda jediný a to je bahno. A to už pomalu ustupuje trávě. Hmyzáci se probouzí k životu a zase nám budou všem znepříjemňovat existenci.
Když jsem šla včera domů, stalo se něco extrémně divnýho. Málem jsem šlápla na jednoho takovýho brouka, ploštici a s nohou nad ním mi najednou blesklo hlavou Ruměnice pospolná. Ano, já dement si vybavila přesný název. To kvůli té seminárce. A najednou jsem na toho červenýho pišišvora nedokázala šlápnout. Ruměnici ne, hučelo do mě mé druhé já. Málem jsem porazila holku, co šla za mnou, když jsem se tomu broukovi rychle vyhýbala.
Blbá ruměnice...

A ještě něco...
Chtěla jsem se vám svěřit. Ach jo, to zní strašně. No ne? Znáte hry.cz, co jsou na seznamu? Je tam naprosto boží hra Word Soccer.
Moje oblíbená hra.
Jde o slovní fotbal v angličtině. Dostanete zadaných nějakých... 10, nebo 11 písmen a musíte během půl minuty vytvořit co nejvíce anglických slov.
Miluju to. Denně si zvedám sebevědomí a asi po něm dupu někomu jinému.
V neděli jsem udělala svůj rekord...

Jsem ten zelený pošuk.
100 písmen za 90 vteřin. A to ani nepočítám slova, co mi zaostalý slovník (jo, výmluva) neuznal. Ale ne, můj průměr je 22 slov a nějakejch 70 písmen. Poslední dobou pod 40 nejdu ani s písmenama jako Q a V, který nesnášim.
Taky si někdy zaskočte zahrát. Vůbec se nemusíte přihlašovat a můžete hrát pod všeříkající přezdívkou Amater, jako snad polovina všech, co hrajou.
Když pominu magory, kteří mě buď přesvědčují, že nejsem Čech, nebo ty, kteří mi rovnou nadávají do zmr*ů a podobných -ů, tak se člověk i baví. Hrajete s lidmi, co jsou v Irsku, Estonsku a dokonce jsem hrála i s někým, kdo byl v Americe. To je právě ten obrázek nahoře. Je to prostě hrozně fajn hra a já si teď musim jít zahrát.
Takže vám přeju šťastný a veselý zbytek Aprílu!
 


Komentáře

1 Zombííík Zombííík | E-mail | Web | 2. dubna 2009 v 16:07 | Reagovat

Jůůů! =o)

Tak to je hustá posedlost. Bo) Mně se líbilo - ruměnice pospolná. =D To je mazec! =D Nikdy jsem nevěděla, jak se ten brouk jmenuje, ale připadá mi, že je nějak přemnožený, a to každý rok. =D

Já jsem si to myslela, že máš Rozbřesk. =D Hua! ;o) Dobře Ty. Já teda ne. Ale asi ho brzy mít budu. =o/ Je mi to nějak jedno, protože teď stejně vůbec nestíhám číst. A je to tím, že polovina mých rozečtených knih jsou odborná literatura, která tolik neutíká, a druhou polovinu tvoří sice beletrie, ale všechny ty knížky jsou tak tlusté, že se nedají tahat s sebou do školy. =o( To mě tak štveee! =D Já jinak proti tlustým knihám nic nemám - naopak, čím obsáhlejší, tím lepší - ale tohle je už moc. ='o(

A promiň, že jsem tu tak dlouho nebyla. Nějak jsem to vůbec nestíhala.

Tak se zatím měj, pápááá! ;o)

2 Lirael Lirael | Web | 2. dubna 2009 v 16:26 | Reagovat

Teď mi došlo, že ten obrázek z fotbalu jsem okomentovala dost blbě. Vyfotila jsem si to, protože se mi líbilo to číslo v brance, ale bylo to už druhý kolo a dala jsem dohromady něco přes 80, v tom kole předtím jsme si jenom navzájem všechno vymizeli. Stejná slova. :)

3 Lucy Potter Lucy Potter | Web | 2. dubna 2009 v 19:18 | Reagovat

Ahoj spřátelíš??

4 Ridana Ridana | Web | 5. dubna 2009 v 13:54 | Reagovat

Tak víš co? Pokud budeš na blízku a budeš taky tak ignorovat své děti, já ti to připomenu. Násilím nic nevyřešíš :D Samozřejmě, že máš Rozbřesk. Koho by napadlo, že nemáš?

Ten slovní fotbal bude asi dobrej, až se budu nudit, určitě si ho zahraju :D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.