Březen 2009

23. března 2009

23. března 2009 v 17:32 | Lirael |  ) My Diary (
Tak jo, vzdávám se.
Nemám na to sice papír (nemůžu k doktorce, vědomě jsem zatáhla sedmnáctiletou prohlídku), ale jsem nemocná. A to tak že dost. Zrovna teď třeba vůbec nechápu, proč sedim u počítače, když mě bolí hlava a myslím si, že tímhle se to jenom zhoršuje. Jsem tady zavřená pět dní a připadá mi to jako dva týdny... Denně mi minimálně dvakrát volá táta (třikrát hurá ) a doma bývám minimálně do devíti večer sama. Denně. Pořád. Někdy jsem sama i přes noc. Člověku to pak leze na mozek, vážně... Nejhorší byly první tři dny, kdy jsem si ani nebyla schopná číst, protože bych to nevnímala. Ne, vážně se tady nebavim.
Dneska jsem ale třeba udělala pokrok - vydržela jsem stát půl hodiny u sporáku a udělat si oběd. Sice jsem si pak šla lehnout a snědla to asi o hodinu později, když mi bylo zase dobře, ale vydržela jsem tam stát.
Ach jo, znim si jako magor. Asi k tomu nemám daleko. Vážně mi šplouchá na maják.
Kdyby mamka aspoň neměla pořád nějaký služebky a byla aspoň pozdě večer doma... Nebo kdyby babička nebyla v nemocnici a mohla se za mnou stavit, jak to dělává, když jsem nemocná. Vždycky je mi pak líp, když odjíždí. A KDYBYCH NEBYLA NEMOCNÁ, TAK TADY TAK NEBLBNU!
Říkala jsem vám, že mi hrabe. Jestli jste chtěli důkaz, tak tady ho máte.
Jdu se na chvíli tvářit jako "normální" marod a zalezu do postele.

Bolt - pes pro každý případ

20. března 2009 v 15:26 | Lirael |  ) Regál plný filmů (
Je tady první z kratších (hahaha, Lirael a psát něco kratší) článků o různých filmech.
Docela nedávno jsem viděla film, který je zrovna v kinech. Bolt - pes pro každý případ. Pokud unikl vaší pozornosti a vy jste doteď neviděli ani trailer, napravte to uvnitř článku.


18. března 2009

18. března 2009 v 18:38 | Lirael |  ) My Diary (
Učinila jsem naprosto převratný objev.
Ať je v dosahu deseti kilometrů jakákoli nemoc, najde si mě.
Vždycky to tak je. Buď mám imunitu na trvalé nule, nebo jenom přitahuju všechny bakterie a viry v okolí. Zase jsem doma, nemocná a nudim se. Příšerně moc.
Pozitivum nemoci: psala jsem.
Negativa nemoci: je mi špatně, je mi špatně, je mi špatně.
Zapomenuté pozitivum: zase se o mě všichni starají. I když u nás v rodině to spíš znamená, že si mě někdo konečně i sem tam všimne, než že by mi pomáhali nějak jinak. Takže je to vlastně hrozně velký pozitivum. Konečně totiž vytváříme aspoň iluzi spokojený rodinky. Škoda, že to zase poleví, až budu zdravá. Zatím si to ale můžu užívat.
A pak už konec pozitiv. Protože se nudim. Na čtení se nesoustředim a akorát se koukám na filmy. I když to mě baví.
Taky jsem hrála přihlouplé online hry, ale to bych radši nezmiňovala.
A nevím, jak vy, ale já se hrozně těším, až bude zase jaro. Nemám ráda, když je jenom takhle sychravo. Buď ať pořádně mrzne a sněží, nebo ať jsou venku aspoň nějaký barvy jako rozkvetlý stromy, nebo podzimní listí. Cokoli, ale ne tohle bahýnko.
Jo, mohlo by mi to být jedno, když nemůžu ven, to je fakt. Ale na druhou stranu mám z oken pěkně nudnej výhled, takže mám právo si stěžovat!
A sice asi nebude mít moc cenu vás natěšovat, že byste měly číhat na novou kapitolu, protože se bojim, že zase dodržim velký kulový.
Ale můžete minimálně doufat.
Já půjdu mezitím pěkně do postýlky a pustím si další film.
AKTUALIZACE (8:16, 19. března): To je dobrý, já si včera stěžuju, že nesněží a když se dneska probudím a kouknu se z okna, tak je tam bílo. Zrovna teď nádherně chumelí.

Designová šílenost

15. března 2009 v 13:11 | Lirael |  ) Blog (
Ne, nemáte halucinace...
Minulý design mi začínal připadat prošlý a už asi dva týdny jsem hledala dobré obrázky na nový. Těch asi 20 nádherných obrázků, se kterými jsem si během posledních hodin a posledních několika dní hrála, bylo na nic. Projevila se u mě fixace na starý design.
Takže mně se nelíbí starý design a dám sem ještě starší, přesně tak.
Prostě jsem zrovna upravovala asi pátý obrázek a zkoušela, jak by to vypadalo na blogu a najednou mi padlo oko na záhlaví tohohle designu. Připadalo mi daleko hezčí, než ten obrázek, co jsem zrovna v záhlaví přetvářela.
Zkusila jsem to hodit na blog, líbilo se mi to až moc a po asi třetí drobné předělávce jsem to už hodila sem.
A líbí se mi to a už to tady tak zůstane. Uvidíme jak dlouho. Třeba se ráno probudim a nebude se mi líbit ani trochu.
Vzpomínka na staré časy...
Vzpomínka na ještě starší časy...
Ukázka staronových časů pro ty, co ještě nezmáčkli F5.
Zas tak moc se toho nezměnilo. Ale najeďte si dolů na zápatí. To si vždycky vymakám, aby se mi líbilo. To je spolu s jinými odstíny světle modré asi tak jediná změna oproti naprosto starým časům.
Co vy na to?
Já jsem zatím naprosto spokojená. Tenhle obrázek mi chyběl.

Já tady nejsem

14. března 2009 v 19:25 | Lirael |  ) Popelnice (
Maminka se vrátila!
Zítra jede zase pryč...
Jo, trošku kosmopolitní, ale nikomu to nevadí.
Každopádně. Mamka je vážně humor sám. Jak jsem před chvílí říkala ségře, vrátil se nám hudební doprovod. Vždycky mám pocit, že si pro sebe máma brouká jenom aby mě naštvala. Evidentně se snaží naštvat celej byt. Nakráčela sem, ani si nepamatovala, že jsem si v pátek koupila něco novýho do pokoje a táhla jsem se s tím sama MHD a už vůbec si nevybavovala SMS, kde jsem se ptala, jak prát svoje záclony.
Proč já se vlastně ještě divim?
Vlastně mě to ani tak moc nenaštvalo. Nemám špatnou náladu nebo tak podobně. Jenom mě to žere. Mamka vpadla do koupelny, ani si nevšimla plně naloženého sušáku v obýváku a hrnců s jídlem v kuchyni a oznámila nám, ať jí dáme věci, co potřebujeme vyprat.
Jako kdybych už všechno nevyprala.
Chyběla mi poslední várka, protože ségra ještě nanosila hrozně velkou hromadu oblečení, co našla, když "uklízela". Už vidim, jak za chvíli přijede nevlastní taťka a bude mamku obdivovat, jak tady za tu chvilku krásně uklidila.
Ještěže mě to už nedeptá tak, jako mě to deptalo ještě nedávno. Ať si všichni myslí, že mamka je dokonalá. Já vim svoje a mám radost, že jsem si dneska hrála na uklízečku. Koneckonců mě to i bavilo a aspoň jsem měla co dělat. A mám v pokoji hrozně fajn a to mi nikdo nevezme.
Mimochodem děkuju za ty romány u předchozího článku. Ano, všechno bez komentáře. Vždyť je to vlastně jedno. Dneska je mi to každopádně jedno.
Jdu koukat na Přátele...

"Nikdy neříkej nikdy": Tipy, rady, kritika?

14. března 2009 v 17:00 | Lirael |  - Plácání o psaní -
Pár dní mi to lítalo hlavou a nakonec si říkám, že to není tak špatný nápad. Sice zrovna teď nemám kreativní zásek a překvapivě poslední dny docela poctivě smolím příští (čti: přespříští) kapitolu, ale tohle by se mi stejně hodilo.
Když píšu tuhle povídku, tak se v tom vlastně babrám, jako jsem se ještě v ničem nebabrala. Mám spoustu souborů a papírů s poznámkami, abych něco nepokazila a nevynechala. Třeba vám je po poctivém epilogu ukážu. Každopádně mi ale při každém zpětném čtení připadá, že bych něco možná udělala jinak.
Snažím se to psát tak, abych sama jako čtenář neměla další otázky. Aby mi v příběhu nic nechybělo. Abych si prostě během čtení neuvědomovala, že jsem to psala já a tohle jsem udělala špatně.
Takže na vás mám takovou hrozně jednoduchou prosbu...
Napsali byste mi jakékoli poznámky k povídce? Co vám tam chybělo, co byste udělaly jinak, jestli vám vadí něco na tom, jak to píšu ze slohového hlediska a podobně. Nikomu vám hlavu neurvu, to přísahám. Mně jde o kritiku! Určitě ale nebudu odepisovat, to říkám předem. Protože kdyby vám tam chybělo něco, co je jedna z mých zápletek a nemáte to vědět, tak bych se mohla při odpovídání prokecnout. O:) Znáte mě, nevydržim neodepisovat... Ale i tak nebudu odepisovat na všechno a budu se snažit neodepisovat vůbec. Jestli ale něčemu v povídce doteď nerozumíte, tak se klidně ptejte, protože když budu moct, tak ráda pomůžu. :D
Sice to po vás nebudu vymáhat násilim, ale vemte v potaz, že když jste si povídku četli, tak mi pomůžete spíš než někdo, kdo sem vleze omylem a napíše reklamu. O:)
Za všechny případné názory moc děkuju! :))

14. března 2009

14. března 2009 v 16:45 | Lirael |  ) My Diary (
Taky máte tak rádi víkendy?
Já je miluju.
Jsem vzhůru už od šesti od rána a připadá mi, že jsem toho stihla hrozně moc. Mamka neni doma a já sama od sebe, dobrovolně a nezištně uklidila celej byt (<- kecá, vykašlala se na záchod). Navíc jsem si vyprala i záclony u sebe v pokoji a spolu se ségrou udělala oběd. Kdybych u toho nebyla, tak si neuvěřim. Ještě k tomu jsem se naprosto překonala, když jsem přebrala týdenní špinavé prádlo (ano, nejen svoje), všechno roztřídila a teď se mi pere poslední várka. Připadám si hrozně spokojená sama se sebou.
Hrozně se těšim, až si večer zalezu do čerstvě povlečený postele, mám to strašně ráda.
Kdyby se zítra nevracel táta, tak si skoro říkám, že už mi ten víkend asi nic nezkazí. Ale tatík byl týden lyžovat někde kdesi... ehm .... prostě za hranicema a vůbec nevolal. Včera mi přišla výhružná SMSka, že si spolu zítra popovídáme a on by bude chtít taky ukázat fotky. Třikrát hurá! Ale ne, já to psychicky unesu. Budu si celou dobu hrát připitomnělý online hry a nebudu ho skoro vnímat. Vždyť to takhle zvládám už několik let.

24. kapitola - Proč je všechno tak složitý?

8. března 2009 v 14:14 | Lirael |  Nikdy neříkej nikdy
Už to sem vkládám dvě hodiny. Koukám se u toho na film, takže mám problém se od něj vůbec odlepit. Ještě jsem to neviděla, o to je to těžší.
Před chvílí jsem se praštila do čela a ptala se sama sebe, proč to vůbec dělám. Zakázala jsem si ten Media Player s filmem zapnout, dokud nevložím na blog článek s kapitolou. V minulých týdnech už jsem podobné zákazy praktikovala, ale byly mi vcelku nanic. Sice jsem dávala do hromady další střípky skládanky, ale celek to prostě ještě nebyl.
A teď už to asi projde. Snad mi to vezme i blog.cz, ta kapitola je hrozně dlouhá. Šest a půl stránky. Snažím se vyžehlit, že jsem dlouho žádnou nenapsala. Bývala bych to utnula možná už v půlce, kdybych neměla špatný svědomí. Někdy to vůbec neni od věci.
Tak si užijte čtení, doufám, že vás nezklamu.


Chvilka Hysterie

7. března 2009 v 16:38 | Lirael |  ) Popelnice (
Říkala jsem, že odjedu ve čtyři? No a je daleko pozdějc a já nestíháááám!!! Všechno oblečení mám čerstvě vypraný a už jsem na tom odrovnala jeden fén!!!!!! Druhej je pomalej. A já nestíháááám! Kapitola má 5 stránek, ale dokážu to sem dát až zejtra, protože: nestíhááááááááám!!! Mimochodem nevíte někdo, kde je Paj-Choj? Moje mapa to nezná.
Tak a už se asi ani nestihnu učesat! Letim. Asi půjdu v mokrym, nebo nevim.

Sklad rychlořetězáků

7. března 2009 v 12:05 | Lirael |  ) Popelnice (


Mě ty blbosti baví vyplňovat a vás je asi baví číst. Nadpis je pěkně nevýstižnej. Článek byl původně jeden řetězák, a to ten první, který mi zabral málo času. Chtěla jsem to sem hodit už večer, ale pak jsem narazila na dalších pět, které se mi chtělo vyplnit. Většinu jsem napsala včera a teď jsem jenom sem tam něco připsala a přepsala. Vymazala jsem některé otázky a zaměnila v pozůstalých otázkách slova typu "dizajnky."
Možná vás potěší, že se budu snažit dodat kapitolu nejpozději do čtyř, kdy jdu pryč. Mám ji rozepsanou až moc dlouho a musím to utnout. Leze mi to na mozek. A vy si můžete mezitím přečíst tyhle blbinky.
Mimochodem mi konečně přišla oprava slohovky na Máj, co jsem sem dávala před nějakou dobou. Mám za jedna a profesor mi napsal jediný komentář: Dokonalé. Jsem z toho rozteklá blahem už od noci ze čtvrtka na pátek.