5. kapitola - Vždy nepřipravena

12. srpna 2008 v 14:06 | Lirael |  Nikdy neříkej nikdy
Tak jo, je tady pátá kapitola a přiznávám bez mučení, že jsem ji napsala včera večer.
V kapitole se taky konečně dozvíte, aspoň trochu víc, o čem tahle povídka vůbec bude. Ale stejně se nedozvíte všechno, protože jsem se udržela!
Trochu.
Málo.
Tak jo, zase mě nenapadá, co sem napsat.
Takže si užijte čtení!
P.S.: Kdybyste chtěli psát komentáře , tak mi zkuste napsat předpovědi následujícího děje, hrozně mě to baví číst.
P.P.S.: Kapitola není extra dlouhá, protože kdybych ještě kousek pokračovala, musela bych to hrozně useknout. (Dobrá výmluva, ne?)

________________
Den blbec je vtahu a všechno se hezky vrací do zajetých kolejí. Profesoři pomalu začínají zkoušet (někteří spíš extra rychle) a Katka si sedla zpátky k Lukášovi, protože nám oběma tak nějak došlo, že jemu a Davidovi by to v jedný lavici prostě neklapalo... Jediné, co se do kolejí nevrací, protože ani nemůže, je to, že najednou sedím s Davidem. Jsou to jeho vtípky, které hodinu co hodinu slýchávám a je to on, s kým musím pracovat ve dvojici.
Dokonce mě nějak opouští moje obvyklá nervozita a začínám si to i užívat.
Katka se s náma o přestávce většinou moc nebaví, a když už, tak jenom na chvilku a s Davidem skoro ne. Nechce naštvat Lukáše, ale je vidět, že je jí to líto. Nemůžu si nevšimnout toho, jak se po nás někdy ohlíží a vypadá, jakoby chtěla jít za námi. Ale vybrala si sama a jí nijak přemlouvat nebudu, protože je mi jasné, že bych jí tím vůbec nepomohla. Je to jenom jejich věc.
Plynou minuty, hodiny, dny a najednou je konec září. Všichni profesoři se jako mávnutím kouzelného proutku mění v krvelačná monstra pronásledující nejednoho z nás v nočních můrách. Začínají se psát hromady testů a ještě k tomu všemu se pomalu objevují různé letáky upozorňující na všemožné kroužky. Katka mě každoročně do něčeho zatáhne, takhle to fungovalo i na základce. Minulý rok mě dokonce donutila chodit s ní na počítače, ale už první hodinu jsme se beze slov shodly, že tohle nebude to pravé. Kolem nás seděli samí kluci a profesor páchl ještě hůř než bezdomovci na hlavním nádraží. A potom, co jsme se omluvily, že jdeme na záchod, jsme se do třídy už jednoduše nevrátily. Asi ve třetí třídě jsme zase začaly chodit na keramiku, ale ani tam jsme neslavily extra úspěch. Ne, že by nás to nebavilo... Ale učitelka byla bůhví proč toho názoru, že házet po sobě hlínou a odevzdávat k vypálení hromádky té hnědé hmoty připomínající spíš abstrakce než sošky a svícny, narozdíl od ostatních, není až tak úplně normální. Doteď nechápu, co to do ní vjelo. Vždyť jsme se tam měli umělecky vyžít! A nikdo nemůže popřít, že naše vyžítí bylo opravdu rozsáhlé: od umyvadla vpravo u tabule přes celou zeď a kousek stropu až k oknům... Vážně nechápu, proč tak hystericky volala rodičům, ať si nás odvedou, a že si s nimi musí promluvit. To, že jsem dostala zaracha, mi nedocházelo o nic víc. Prostě záhada.
A letos to pomalu začínalo vypadat, že mě Katka uvrtá do něčeho, do čeho bych se sama v životě nepustila.
Když jsem ji uviděla, jak ke mně běží přes půlku chodby s jakýmsi žlutým papírem, vůbec mi nedocházelo, co se děje. Rozjařený výraz, který jí čišel z očí prostě nešel přehlédnout.
"Hádej, co mám?!" pobídla mě, sotva ke mně udýchaně doběhla.
"Papír?" navrhla jsem napůl zmateně, napůl jenom ze srandy. V tu chvíli mi totiž vůbec nedocházelo, k čemu se to tady zase jednou schyluje. "Žlutej papír," upřesnila jsem, když se na mě zadívala jako na idiota. A ne, že by mi tahle poznámka nějak pomohla.
"Tohle nemá cenu," řekla nakonec s úsměvem. "Prostě si to přečti sama." A natáhla ke mně ruku s letákem..
Vzala jsem si ho od ní a přitáhla k sobě. A četla jsem. S každým slovem se mi obočí zvedalo výš a výš a přísahala bych, že po dvou větách, ani nemohlo být zpod vlasů vidět. Dočetla jsem a zvedla oči od papíru. Katka na mě celou dobu civěla, aby jí neušel ani kousek mojí reakce.
"No?" zeptala se zvědavě.
"Řekni, že si ze mě jenom děláš srandu," poprosila jsem zoufale.
Katka mlčela a dál na mě prosebně koukala. Snad v naději, že přehodnotím svůj verdikt.
"Proboha proč?" naléhala jsem dál. "Vždyť... Ne, to fakt ne..."
"Protože to tak děláme každej rok a letos jsem objevila tohle. No tak, bude to zábava. Kluci se k nám určitě přidaj," přesvědčovala mě dál neohroženě, jakoby posledních pár vteřin vůbec neposlouchala.
"Jo, už vidim, jak skáčou nadšenim," zahuhlala jsem ironicky. "Cokoli, ale tohle ne..."
"Jo, zaslechla jsem, že na počítačích je ještě volno," nadhodila potom Katka naoko zamyšleně.
"Tohle je normální vydírání," zahudrala jsem. Stejně mi bylo jasný, že mě překecá. Vždycky se jí to totiž povede a letos to určitě nebude jinak.
"Hele, jenom to zkusíme. A můžeme zase odejít, když tam nebudeme chtít chodit. Slibuju, že hned odejdem, když se ti to nebude zdát... Fakt," dodala když viděla, jak se tvářím.
"Lukáše ale s Davidem nikam nedotáhneš," upozorním jí s nadějí, že si to všechno rozmyslí.
"To nech na mě. Mám svoje přesvědčovací způsoby," mrkne. Jo, já zapomněla. Lukáš udělá, co jí jenom na očích vidí... Otázkou zůstává jestli to bude v případě, kde se má vyskytovat i David, stejné.
Celou cestu ke třídě se jí snažím donutit, aby si to rozmyslela. Jenže Katka se už rozhodla. To je prakticky to samé, jako kdyby u soudu přísahala, že bude mluvit pravdu a nic než pravdu. Je totiž pěkně tvrdohlavá.
Dohadujeme se spolu, dokud nestojíme ve dveřích třídy, kde na nás pár lidí zůstane nejistě zírat. Asi mluvíme trochu nahlas, prolétne mi hlavou a nejistě se otočím ke Katce.
Ta mě ale vůbec nevnímá. Zaměřuje se totiž na Lukáše a Davida, kteří stojí překvapivě jenom asi dva metry od sebe. To je za poslední týdny snad nejblíž, co u sebe byli. Katka se jenom kouzelně usměje a už si to razí k nim. Zoufale vydechnu a jdu za ní.
"Podívejte, co jsem našla na nástěnce," zašveholí, sotva je na doslech.
Naneštěstí ji poslouchá většina třídy, nejen David s Lukášem. Hned, jak dojdeme ke klukům, Katka k nim natáhne ruku s papírem a ohlédne se po mně. Když si ale všimne, že na náš všichni zírají, sjede je svým autoritativním pohledem a oni se spěšně odvrátí.
Já se ale dívám na kluky. Lukáš drží papír a David se mu dívá přes rameno. A zatímco on se tváří dost užasle, ale nevypadá, že by to hned zavrhl, Lukáš...
"Dramaťák?" dostane ze sebe překvapeně a posměšně zároveň. Všímám si, že jeho obočí taky značně změnilo polohu. Trochu se pousměju.
"A proč ne?" zeptá se ho David s úsměvem a vezme si od něj papír. "Může to bejt celkem sranda," dodá.
"Přesně tak," potvrdí Katka. "Zkusíme to a uvidíme, nemusíme tam chodit, podíváme se na první hodinu a bude." Pak se nečekaně ohlédne na mě a s úšklebkem dodá, "Navíc se letos bude nacvičovat Romeo a Julie." Mám chuť jí něco udělat, když se na mě tak zašklebí. Ví, že mám pro tuhle Shakespearovu hru slabost. A koukám, že na to bohužel nezapomněla.
"Mně to stejně nepřipadá jako dobrej nápad," ozvu se nejistě.
Katka se ke mně otočí, "Jenom to zkusíme," zaprosí znovu.
"Fajn, já se vzdávám. Jdu na první hodinu, ale pak zdrhám a nikdo a nic mě nezastaví," upozorním Katku.
"Dohodnuto," usměje se na mě. "A co si myslíte vy dva?"
"Já jsem pro každou blbinu," zasměje se David. "Jdu do toho s váma."
Lukáš se po nás rozhlíží, jakoby hledal podporu v názoru, že je to totální blbost, se kterou nemíní ztrácet čas. Po chvíli se zhluboka nadechne, "Tak jo," řekne jenom.
Skoro si říkám, jestli nesouhlasil jenom ze žárlivosti.
"Počkat," zarazím se. "Kdy je přesně ta první hodina?" zeptám se Katky...
A na odpověď skoro ani nemusím čekat, protože se dá přesně odtušit z jejího omluvného výrazu...
"Dneska," řekne.
"Zítra se ale píše ten velkej test z dějáku," zkusí Lukáš svou (a asi i mou) poslední výmluvu. Poslední naději na vysvobození.
"Netvrď mi, že přídeš domů a začneš se učit," rýpne si David a Lukáš jenom rezignovaně zavrtí hlavou.
oOoOoOo
"No tak, bude to sranda," šťouchne do mě Katka, když si během poslední hodiny všimne mého ustaraného výrazu. Máme němčinu a kluci jsou oba ve druhé skupině.
"Jo já vim... Plavání měla bejt taky sranda, vzpomínáš?" připomenu jí sarkasticky.
"No a nebyla?" ohradí se s úsměvem.
"Jestli považuješ jako srandu to, že jsem si tenkrát doma nechala horní díl plavek a musela jsem jít plavat bez něj, tak jo, bylo to strašně vtipný," zahuhlám tiše a dál si nepřítomně čmárám perem na okraj sešitu.
"A dneska s sebou ty plavky máš?" zašeptá opatrně, když se po nás naše nevrlá němčinářka ohlédne a po chvíli se zase odvrátí.
"Co?" vyhrknu překvapením tak nahlas, že se po mně projistotu ohlédne už celá třída.
Němčinářka se na mě sladce zaculí a nakloní hlavu na stranu, "Máte snad nějaký problém, Petro?"
"No, tak trochu," odpovím omluvně. "Víte, nemohla jsem přečíst poslední slovo a nerozuměla jsem Katce, když mi to říkala," zalžu.
"Ani na potřetí," dodá Katka.
"Ona totiž Katka hrozně huhlá," vymlouvám se dál.
"To poslední slovo je Taschengeld, Petro," upozorní mě němčinářka. "A jaký že je je jeho český ekvivalent?" zeptá se skoro posměšně.
"Kapesné," odpovím jí s úsměvem. Němčinářka si hlavu zase narovná, ještě jednou se na mě povýšenecky podívá skrz své obstarožní brýle a pokračuje ve výkladu.
"Jo tak já huhlám, jo?" směje se mi do ucha Katka.
"A já jsem hluchá, viď?" ušklíbnu se a dál si do sešitu nepřítomně maluju kytičky, aniž bych se dívala na tabuli. Stejně jsme to už dávno brali.
"A taky bys potřebovala brejle," přisadí si Katka.
"A proč proboha?" zašklebím se na ní. "To jsem podle tebe tak pidlovoká, že nevidim ani na tabuli?"
"Na tabuli možná vidíš, ale už si čmáráš po lavici," upozorní mě se smíchem.
Nejistě sklopím oči a musím uznat, že má pravdu. Když se na ní ale otočím, jenom mi podává zmizík.
"Vždy připravena," usměje se na mě.
Jo a já budu asi dosmrti věčně nepřipravená, napadne mě při vzpomínce na žlutý leták, který Katce vyčuhuje z batohu.
 


Anketa

Odpoví v téhle anketě víc lidí NE?

ANO
NE

Komentáře

1 miriela miriela | E-mail | Web | 12. srpna 2008 v 14:22 | Reagovat

heh tak tipnúť si čo bude ďalej... mno tak asi budú hrať v tom Rómeovi a Júlii, Petra by mohla byť Júlia, David Rómeo, Lukáš ten, čo ho Rómeo zabije, za ten svet si teraz nespomeniem na meno a Katka... hm nvm, abo žeby ona bola Júlia? ok, to je fuk, vzdávam sa, nechám sa prekvapiť, ale teda dramaťák ma zo začiatku ani náhodou nenapadol :D

2 Mary Saarinen Mary Saarinen | Web | 12. srpna 2008 v 16:41 | Reagovat

Rómeo a Julie = David a Petra :D mám pravdu? :D

3 Hope Hope | Web | 12. srpna 2008 v 18:07 | Reagovat

já souhlasím s Mary :o))) Romeo= David, Julie=Petra :o) já už se těším na další kapitolku :o) strašně moc :o)

4 Alienor Alienor | 12. srpna 2008 v 19:40 | Reagovat

Čim to bude, že mě už při čtení toho, jak jí Katka dává leták, napadlo, že to bude dramaťák??? :-D No, jinak aby to nebylo tak neoriginální, tak by mohla Julie bejt Katka a Romeo David, aby mohli Lukáš i Petra žárlit... :-D Ne, já nevim, fakt to nedokážu odhadnout...

5 Sellena Sellena | 13. srpna 2008 v 15:29 | Reagovat

hele, já se těď vrátila a nemám skoro vůbec čas a když vidím ty kapči, chci hned číst...........co nejdřív čekej komety. prostě do konce tohoto týdne. Omlouvám se, že nepřibyly hned....

6 Ridana Ridana | Web | 13. srpna 2008 v 20:07 | Reagovat

skvělý, ostatně jako vždy:D už se těším, jak to všechno budeš popisovat:D

Jinal, z té ankety jsem trochu mimo:D

7 Sellena Sellena | 14. srpna 2008 v 16:19 | Reagovat

Konečně! Dnes jsem se pustila do čtení přidaných kapiolek! Máš krátké komety ke všem, a jelikož je tohle poslední kapitola, která je zveřejněná, pokusím se o nějaký delší:D

Prostě bomba! Do téhle povídky jsem se strašně zažrala! Stejně jako do Natáhni ruku a dotkni se hvězd! Obě dvě jsou boží:D

Ale teď zase ke kapitolce!

Uff, ještěže se něminu neučim:D mě se nelíbí:D( hlavně že na satelitu převážně sleduji neměcký stanice:DDD). A hustim ruštinu!

Ten David je skvělej:D ale vsadim se, že určo tam dáš nějakou dobrou zápletku, že Peťka a on budou na sebe naštvaní. Nebo aspoň ona na něho. Třeba začne chodit s nějakou jinou.

Ještě, že se to mezi Káťou a Petrou vyřešilo. Jsou sehraná dvojka.

Nechci moc tipovat, jak to bude pokračovat, ale mě napadlo třeba:

Katka bude závidět Petře, jak si rozumí s Davidem( a jakej je on sympaťák a navíc hezký:D), zatímco ona má Lukáše, který je neustále nevrlý a žárlivý. Roli Romea dostane David, ale Julii Katka. třeba se nějak moc bude snažit nebo sfalšuje výsledky( měla vyhrát Petra)....třeba. No a petra dostane nějakou menší roličku stejně jako Lukyn. Oba dva budou samo, že žárlit. Katka se zamiluje do Davida, ale zároveň nechce Petře ublížit. Můžou třeba spolu začít chodit, já nevim..........

Jelikož Petra Shakespeara miluje, roli Julie bude umět naspamět. Káči se něco před premiérou stane, takže ji bude muset někdo zastoupit( Petra:DDDD) a tak se to nějak vyvine dál.....můžou být třeba na nějakém soustředění:D Petra bude na Davida naštvaná. Třeba bude v okolí les, ona se zatoulá, kámoši si budou dělat starost a půjdou ji hledat. najde ji David, ona mu nadá.....a prostě se to může nějak vyvinout dál..........:DDD

s kačkou se usmíří...... bude vše jako dřív. Kač si může najít někoho jiného a lepšího než Lukin( někoho jako David) a je to:D

Prostě nápad. Chtěla jsi, aby jsme hádali a mě tak prostě něco napdalo a tak jsem tady napsalo to, co by se mi mooooc líbilo:D ale já věřim, že ty vymyslíš ještě něco lepšího, viď?

Koment stačí? Doufám, že jo:D jak jsem slíbila, tak jsem napsala!:D těším se strašně na pokráčo! Ať je tu co nejdřív!

Kapitolka byla prostě nádherná........ale to už ti ani nemusim psát. Ty to víš!:D

8 Harry Potter (Jirka) Harry Potter (Jirka) | Web | 16. srpna 2008 v 17:13 | Reagovat

Tak to je hodně dobré ... moc hezké :)

9 Kolda Kolda | E-mail | Web | 29. srpna 2008 v 11:01 | Reagovat

pěkný!! Takže dramaťák,jo? nějak předpokládám, že Petra bude Julie a David Romeo =D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.