Červenec 2008

Marianne Curley: "Strážci času"

31. července 2008 v 13:34 | Lirael |  .: Názory na knížky :.
První díl triologie jsem si pořídila v létě 2007 a další dva jsem dostala k narozeninám v lednu. Zpětně musím uznat, že tyhle dva dárky mi tenkrát udělaly snad největší radost.
Je tu můj "stručný" názor na knížky triologie.
Článek jsem napsala už pěkně dávno, a to po druhém přečtení všech knížek hezky po sobě. Nejsem si jistá, jestli bych ho teď napsala až tak rozohněně, ale za většinou z těch názorů si stojím, a tak mi připadá trochu zbytečné to celé přepisovat. Oba články (anotace z oficiálních stránek Marianne Curley a svůj názor) jsem splácala dohromady v reorganizačním záchvatu v lednu 2012.
Uvnitř článku je i jeden nepěkný spoiler, ale je na něj včas upozorněno a navíc ho ani neuvidíte, pokud si příslušnou část textu neoznačíte.

Že by mě v rozespalosti už nadpis vážně nenapadnul? No, asi už to tak bude...

30. července 2008 v 23:35 | Lirael |  ) Popelnice (
Teda, šmudlové, vy mi děláte radost.
Možná se jenom nudíte doma a nevíte coby, tak prolítáváte internetem jako splašený torpéda, ale jestli se hodláte i nadále plašit tímhle směrem, tak vážně nemám nic proti.
Doteď (23:28) se tady ukázalo už 58 návštěv. Vítězným návštěvníkem jsem dneska sice (ehm... zase) já, ale to číslo se mi tak nějak líbí.
Tak jo, já pádim chrnět. Dneska mě psaní povídky docela chytlo - kromě toho, že jsem dopsala a hodila sem jednu kapitolu, napsala jsem i hodný kus té další.
Sice netuším, jestli sem torpédíte z těchhle důvodů, ale i tak dík.

2. kapitola - Zabijte mě někdo

30. července 2008 v 19:01 | Lirael |  Nikdy neříkej nikdy
Wow. Já to napsala.
Koukám, že tahle povídka se mi začíná líbit.
Ale vlastně jsem měla většinu už napsanou včera, takže čemu se já vůbec divim?
Původně jsem to chtěla víc useknout a začátek téhle kapitoly hodit už jako začátek té minulé, ale nakonec jsem si řekla, že takhle to bude lepší.
Tahle kapitola je docela dlouhá, což mě samotnou překvapilo, protože jsem jí sem chtěla hodit už asi když byla v polovině a pak mě něco napadlo...
No a jak to délkou dopadlo, se můžete přesvědčit sami uvnitř článku.
Přeju příjemný čtení.
Jsem zvědavá, co mi na to řeknete...

30. července 2008

30. července 2008 v 8:24 | Lirael |  ) My Diary (
Před půl hodinou jsem se vrátila od doktorky (rovnátka - zase mi kus upadnul ) a s sebou jsem si přinesla pořádný náběh na depresi, až na to, že bláznovi jako mně to připadá spíš směšný a divný. K zamyšlení, nebo tak nějak.
Já tam seděla v čekárně a po mně přišli ještě dva lidi - holka (asi určitě mladší než já, ale jenom o kousek) a kluk (buď kousek starší než já, nebo stejně starej) - oba dva řekli "Dobrý den."
"To vypadám vážně jako taková stará rachejte?" postěžovala jsem si už venku do telefonu mamce.
No, asi jo.
Kurník, vždyť je mi šestnáct! Když mi bylo čtrnáct a byla jsem na onom silně účelově zaměřeném táboře, jeden kluk mi tipoval osmnáct - už tenkrát. Ve dvanácti si mě mohla mamka klidně poslat pro jakýkoli druh alhokolu a vždycky mi ho prodali. Jeden kluk v baráku, kterýmu může bejt tak... já nevim... jedenáct - se na mě vždycky podívá jako na masovýho vraha, když mu řeknu "Ahoj", když ho potkám a nakonec zahuhlá něco ve smyslu "Dobrý den" - stále s tím příšerným pohledem. No řekněte - je tohle normální?
Mě to ani tak nese*e, ale prostě mi to připadá hrozný. Vždycky mi to tak minutu příšerně vadí, ale co už...
Stejně je to spíš vtipný.
Dělaj vám tohle taky?
Mimochodem, tohle je písnička, kterou jsem si teď pouštěla. Hrozně chytlavá. Mě S CLUB asi nikdy nepřestane brát.
P.S.: Momentálně celkem ujíždím na simících a na knížkách, takže si nejsem až tak úplně jistá, že by mohla kapitola přiletět už dneska, ale Nikdy neříkej nikdy, no ne?

1. kapitola - Zavřete oči, přicházím

28. července 2008 v 22:38 | Lirael |  Nikdy neříkej nikdy
Já se normálně musela podívat na to, jak jsem psávala nadpisy kapitol. Vážně jsem vypadla ze cviku a je to znát nejen na nadpisu, ale i na kvalitě kapitoly.
Taky se mi pěkně protáhla, teď už jenom doufám, že to sem nebudu muset házet na dva kusy.
Každopádně, kapitola je hotová a já jsem na sebe patřičně hrdá. Prolog sem sice přiletěl už před jedenácti dny, ale já jsem ráda, že jsem vůbec něco vyplodila.
A jelikož jsem se kreativně vyčerpala na psaní kapitoly, konec keců, alou číst a číhejte na pokračování!

Moje knihovna aneb podívejte se samy/i :)

28. července 2008 v 20:50 | Lirael |  ) Moje maličkost (
Takže, abyste se mě už nemuseli vyptávat na obsah mé knihovny, protože na fotce v předchozím článku to je nečitelné, vyfotila jsem vám to znovu a hezky zblízka!
Chtěla bych jenom udělat několik prohlášení, než se podíváte na samotný obrázek:
  • "Rosalindu" mi koupila babička, se kterou jsem se na ten seriál dívala a ona nabrala přesvědčení, že se mi to tak líbí, že tu knížku nutně potřebuju. Ale jo, četla jsem to, ale asi v druhý třídě!
  • "Pojišťovnu štěstí" mi koupila sestřička k třináctinám. Ehm. Tohle je skoro jediná knížka, kterou jsem ani neotevřela. OK - otevřela, ale radši hned zavřela. Jako seriál to ujde, ale číst si to, když už znám děj, mi přišlo jako ztráta času.
  • "Snowboarďáky" mi koupila mamka k Vánocům hned po uvedení filmu do kin. No, to jsem teda četla, ale vážně nemůžu za to, že se mi to dostalo do rukou.
  • Mezi knížkami se vyskytuje i povinná četba, jak v češtině, tak v němčině. Ty knížky jsem tam dala čistě proto, že tam zůstalo akorát dost místa. Některé se číst i daly, ale valná většina ne-e. Jedinou dobrovolně německou knížku mám vlevo nahoře. Za ostatní mohla jenom a jenom škola.
  • Odpadnutý hřbet Harryho Pottera a Fénixová řádu mě mrzí a ten nápis na něm ještě víc, ale je vidět, jak důkladně jsem to četla.
Jo, to by tak stačilo.
Klikněte a otevře se vám onen podrobnější a větší obrázek.
P.S.: GRRRRRRRRRR - já mám naopak Sabriel, jdu to předělat.

Jak je libo aneb reportáž (:D) o rekonstrukci pokoje vrací úder

27. července 2008 v 17:26 | Lirael |  ) Moje maličkost (
Jo, nadpis berte s rezervou.
Přestavba pokoje je takřka ukonce. Dalo nám to všem zabrat (samozřejmě, že aspoň psychicky nejvíc mně - neberte mě vážně, nikdy ), ale vypadá to tady fakt dobře. (V kontrastu s původní verzí určitě...)
Minulý nábytek se mi líbil a až do poslední chvíle jsem na něm neshledala nic až tak příšerného, no... Teď už jo. Asi tak... ehm .... před půl hodinou jsem přetáhla fotky do počítače a nestačila jsem se divit.
Můj pokoj totiž vypadal víc než děsně...
Snad přímo ohyzdně a nejspíš i nevkusně.
A mně se tady líbilo.
Každopádně - fotky a ještě spousty keců kolem najdete uvnitř článku.

26. července 2008

26. července 2008 v 14:21 | Lirael |  ) My Diary (
Montování nábytku je skoro u konce. Dneska se to dodělá a já si tam budu moct začít stěhovat věci. Mimochodem - dokonce jsem si sama smontovala stolek! Jo, jenom stolek a trvalo mi to kolem deseti minut, ale jsem na sebe pyšná, protože jsem se účastnila výstavby pokoje. (Ne, že bych předtím nepomáhala, ale je snad jasné, že postel a skříň bych sama smontovat asi (dost rychle) nedovedla. )
Taky se omlouvám, že tady pořád není nová kapitola, ale já se vážně snažim. Zrovna teď jsem napsala asi tak dva řádky, než jsem zaskočila na net.
Ne, z další kapitoly mám docela velkej kousek už napsanej (kus se tomu bohužel říkat nedá ) a dneska se budu snažit ji dokončit.
Teď se mi chce psát poměrně dost, takže prozatím končím. Užívejte volna, dokud ho máme a číhejte!

Další sraz! :)

21. července 2008 v 20:49 | Lirael |  ) Popelnice (
Nora van Hallen zase jednou svolává sraz. Chci se přidat a pomoct, takže sraz bude v sobotu 2. srpna na chatu Lide.cz (v kategorii Ostatní v místnosti Fan Fiction) kolem 19:00.
Připojte se i vy a pojďte se s námi aspoň chvíli bavit!

Změna je život...

20. července 2008 v 17:23 | Lirael |  ) Moje maličkost (
Ještě před čtyřiadvaceti hodinama jsem neměla o svém pokoji vůbec jasno. Plánovali jsme, že tohle léto to nějak vymyslíme a nějak pořídíme nábytek, ale nikdy mě to nepraštilo tak jako teď.
Včera večer jsem ohledně svého pokoje dostala šílený nápad a mamce se bohužel líbil snad ještě víc než mně. Hned ráno jsme vyrazili směr IKEA - Zličín s jasným cílem: pořídit mi nábytek. Strávili jsme tam něco kolem 7 hodin a já vážně umírám, ale moje utrpení nekončí. Zítra mi nový nábytek přivezou, takže si ještě dneska musím sbalit všechny věci, vynosit je z pokoje a strávit poslední noc ve své staré posteli.
Nejhorší na tom je, že mi až teď došlo, že o to všechno, co se tady kolem mě nachází, během zítřka přijdu. Oni totiž přivezou nový nábytek a hned odvezou starý... Nechápejte mě špatně, já si ten pokoj vybrala fakt do nejposlednějšího detailu tak, aby se mi líbil (ze stolu vyloženě umírám blahem), ale tenhle mám už asi od.... ehm .... čtyř let? Spíš tří... Postel bývala součástí palandy, stůl se mnou všechno přečkal, skříně a knihovna jakbysmet. A zítra touhle dobou to tady už nebude.
Nějak na mě leze melancholická nálada. Naposled se vyspím ve své posteli, naposled se pokochám výhledem z okna, protože doteď stál stůl před ním. Tenhle týden pro mě bude hrozně hektický. A dneškem to naplno začíná, i když jsem včera touhle dobou neměla vybranou ani postel... Jenom mě to trochu děsí a potřebovala jsem se vypsat, protože mamka mě neposlouchá a navíc jsme se stačily během těch deseti minut doma pohádat - idylka.
No, co nadělám.
Tak já jdu na to. Strašně se mi nechce, ale někdo to udělat musí. A ten někdo musím být zákonitě já.
Tak mi držte palce...
A dneska ani zítra na novou kapitolu něčíhejte, i když už mám kus napsaný. Budu mít co dělat, abych to vůbec všechno stihla.

Nikdy neříkej nikdy - Prolog O:-)

17. července 2008 v 22:03 | Lirael |  Nikdy neříkej nikdy
Nejsem si jistá, jak bych měla začít článek, abych vás oslnila svou inteligencí. Řekla bych, že dramatický úvod dneska vynecháme.
Každopádně - je tady prolog povídky!
Já vim - vy jste si všimli... Ale nekažte mi ten úžasný pocit zadostiučinění, že jsem to konečně napsala. Neni to extra dlouhý, ale i tak.
Strašně se mi líbí, že po jeho přečetní stejně pořádně o samým ději povídky nic moc nezjistíte. Jsem totiž strašně mazaná a v nové povídce rozjedu tolik zápletek, až se do toho zamotáte! Doufám, že se nezamotám s váma. Zkuste mi napsat do komentářů, o čem si myslíte, že to bude, po přečtení prologu. Já vim, že nemáte šanci to dost dobře uhádnout, ale zkuste to. Třeba...
Jinak doufám, že se vám to bude líbit. Snad mě omlouvá fakt, že jsem to sesmolila před chvílí a po tak dlouhé době bez nápadů na psaní. Tak to berte na vědomí, až si budete číst.
Netuším, kdy přiletí další část, ale znáte mě - budu se snažit, aby to bylo brzo.
Taky bych vám tímto chtěla slavnostně představit finální avatar povídky. Asi finální. On totiž nepasuje až tak úplně. Jenže nechci zase další týden hledat obrázek. Možná vám připadá stejný jako jeden z navržených... Ale docela jsem to předělala - v té první verzi překrýval stín líbajícího se páru i tu holku a to se mi moc nelíbilo... Přidala jsem rámeček a změnila jsem klikyháky - no nejsem já šikula. Jsem, že jo?!
Ale i tak dík za vaše hlasování - aspoň jsem měla víc názorů.
Už vás nechám...
Užijte si čtení a buďte na mě hodní!

13. července 2008

13. července 2008 v 18:12 | Lirael |  ) My Diary (
Strašně ráda bych sem hned a teď hodila první kapitolu nové povídky, ale to by nejdřív musela být napsaná. Dneska mě nějak opustila inspirace a navíc jsem se začetla do super knížky od Meg Cabot - Airhead. Ani jsem nečekala, že se mi to bude tak líbit, ale stalo se.
Teď se každopádně držím (knížku jsem dala na druhou stranu pokoje - což stejně není až tak úplně daleko -, abych po ní pořád nešmatala, když se mi třeba načítá webová stránka, což je u mě zcela běžné). Večer se chci koukat na televizi, takže si už moc nevěřím, že by do konce víkendu ta slíbená kapitola přiletěla.
Jo a taky jsem předělala avatar (ne až tak moc) a líbí se mi daleko víc než předtím - uvidíte ho až spolu s kapitolou.
Dejte mi čas, snažím se, aby se to vůbec dalo číst a ještě si to musím trochu srovnat v hlavě. Už jsem dlouho nepsala, takže jsem vypadla ze cviku, znáte to.
Takže dneska už asi neČÍHEJTE.
Jo, stydim se za sebe. Ale od tý knížky se vážně nedá odtrhnout!
Tak ještě pár stránek...

Co vy na to?

12. července 2008 v 10:59 | Lirael |  - Plácání o psaní -
Místo toho, abych psala další kousky povídky a spojila je v prolog, nebo první kapitolu, jsem konečně našla obrázek, který se mi na avatar moc hodí.
A udělala jsem hned dvě nové verze.
Já už jsem se asi rozhodla, kterou použiju, ale chci vám ukázat obě.
Tak se rozhodněte, která verze se vám líbí nejvíc a zahlasujte v anketě, nebo napište komentář. Mně se asi nejvíc líbí ta vpravo. A asi se taky nejvíc hodí na povídku.
Ale chci znát i vás názor.
Tak dejte vědět.
P.S.: Večer se tady možná vítězný avatar objeví i s nějakým tím krátkým prologem.
P.P.S.: Takže hlasovat a ČÍHAT!

11. července 2008

11. července 2008 v 19:28 | Lirael |  ) My Diary (
Možná vás už se svou (vážně nedobrovolnou) pauzou v psaní štvu - nebojte - sebe taky.
Tak trochu jsem věděla, že mě povídka Natáhni ruku a dotkni se hvězd vzala až moc. Vlastně mě nikdy dřív nic takhle nevtáhlo - konečně jsem měla co dělat a hrozně se mi líbil pocit, že si to někdo chce přečíst, že někdo čeká na to, co já vymyslím. Nebo jste mi to aspoň tvrdili. Dost jsem se bála, že potom, co jí dopíšu, mě už nic nenapadne.
Každopádně mám radostnou novinu pro sebe i pro vás - já se mýlila! Včera mě totiž něco napadlo a zdá se mi, že je to dooost nadějný. Dokonce jsem dneska už poctivě vymýšlela název povídky a vyráběla avatar!
A až na ten zanedbatelnej detail, že se mi nepovedlo ten avatar udělat tak, jak jsem si představovala - jsem spokojená.
Nechci nic zakřiknout, nebo tak, protože se ozývám hlavně proto, abyste věděli, že jsem na vás nezapomněla... Ale myslím si, že je velká naděje, že tady brzo přibude první část povídky.
Jsem na sebe strašně pyšná, že mě to napadlo, protože už jsem si nevěřila ani natolik, abych si fandila v napsání jedné krátké jednorázovky. A ono bum! Dostala jsem nápad.
A to se stačilo jenom pořádně podívat kolem sebe.
Možná vás zajímá, jak se bude ono "dílo" jmenovat (no a kdyby vás to nezajímalo, tak máte očividně smůlu)...
Vymyslela jsem úděsně originální a přímo neotřelý název. Jo, kecám.
Nikdy neříkej nikdy. Můžete se mrknout do nově aktualizovaného rozcestníku kapitolových povídek, i když se tam toho moc nedozvíte. Něco ale joooo.
Tak nezlobte a (můj oblíbený a bohužel dlouho nevyslovený/nenapsaný povel) ČÍHEJTE!!!!

Fotky z rodinný výpravy do Tater

8. července 2008 v 23:38 | Lirael |  ) Moje maličkost (
Došla jsem k několika velmi nešťastným závěrům...
Za A) nesnášim svůj ksicht
B) zezadu vypadám taky jako magor
C) zepředu to neni o nic lepší
D) směju se jak debil
E) pořád melu
F) tvářim se jak malomocná
G) apoň, že moje vlasy nevypadaj tak strašně
H) kamera určitě zkresluje!!!!!!!!! musí!!!!
Ptáte se, co se mi to stalo?
To nic, Lirael si jenom prohlídla fotky z rodinný výpravy... Byly mi slavnostně předány asi před hodinou a já se z nich pořád nemůžu vzpamatovat...

PROTOŽE VŠUDE VYPADÁM JAKO NAPROSTÁ OBLUDA!!!!

Jo, ale stejně se mi neulevilo.
Vyberu pár fotek (krajiny, jak jinak), který sem dám... Možná přihodim i nějaký ty svoje vlasy.... Kurník, to vážně vypadám tak příšerně?????
Tak jo, dovybráno. Dopsáno.
Teď už to jenom dospat.
DOBROOOOOOOOU!!!!

Lirael hlásí COMEBACK :D

6. července 2008 v 18:53 | Lirael |  ) Moje maličkost (
Jsem zpátky a už se mě nezbavíte!
Domů jsem dorazila před pár hodinama a buďte si jistý, že i když jsem ještě nevybalila, už jsem si stačila přečíst asi 20 stránek v knížce a přerovnat všechny DVD, co vlastnim. Prostě magor.
Za zádama mi leží na zemi stále ještě pevně uzavřený kufr a vedle něj se povaluje obsah batohu. Nějak se mi na to holt nechce spěchat. Asi to nechám pěkně oddechnout, po té dlouhé cestě.
Upřímně přiznávám, že jsem měla během rodinné výpravy přístup na internet... Sice to šlo jenom tak jednou za den a ještě hodně pomalu (spíš nešlo), ale sem tam jsem se sem mrkla a zkontrolovala si to tady. Teď pudu chtě nechtě vybalovat, protože mamka vyhlásila velkou prací pohotovost. No, samotný se mi to prát nechce, takže jdu na to.
Dost možná sem ještě hodim pár fotek, ale nejdřív by je musel někdo přetáhnout z foťáku do počítače.
Každopádně budu teď na dobu neurčitou doma, i když bych se tady třeba neohlásila...