Duben 2008

22. kapitola - Roztleskávačka číslo jedna

30. dubna 2008 v 14:38 | Lirael |  Natáhni ruku a dotkni se hvězd
Lirael vstala z mrtvých!
Kecám, jenom jsem vylezla z postele. Horečky už nemám a až na to, že se mi špatně polyká a mluvím jak návštěva ze záhrobí (škrábe mě v krku, ráno jsem jenom šeptala), to už je celkem fajn. Jeeeej já zapomněla na prášky..... Za chvilku to dopíšu.
Tak dva zelený zázraky (ne, nejsou to návykový látky ) mám už v sobě. Až na to, že jsem si je měla brát ve dvanáct - dobrý.
Kapitolu jsem zase napsala místo čtenářáku, takže mě máte zase na svědomí. Na čtenářák se vrhnu až teď.
Jinak je tahle kapitola hlavně pro Noru van Hallen a pro Ridanu, které jako jediné napsaly komentář k jednorázovce. Chvíli jsem zvažovala možnost, jestli to nemám poslat jenom holkám po ICQ, ale asi by mi to bylo nanic, že jo? Vydírání holt zjevně nevyšlo, tak já na to kašlu...
Užijte si novou kapitolu a alou číst!
P.S.: Ale mně se to nelíbí!

Lirael zase zklamala :(

27. dubna 2008 v 20:43 | Lirael |  - Plácání o psaní -
No, tak nová kapitola dneska určitě nebude.... A asi ani zítra...
Dřív, než mě ale začnete plánovat internetovou vraždu, byste měli asi vědět, že jsem dneska měla teplotu kousek pod 39...
Takže jsem sem jenom na chvilku skočila, abych si něco vytiskla a koukla se na novinky...
Tak se s vámi prozatím loučím a až mi zase bude dobře - dozvíte se to snad někdy mezi prvními, protože možná přiletí nová kapitola. Neee, že bych byla ve stavu, kdy se dobře píše... Vlastně jsem tak trochu někdy od tří ležela v posteli a většinou čuměla do zdi. Ale až se to zlepší a budu zase v provozuschopném stavu, určitě zkusím něco sesmolit. (tenhle smajlík mi připadá jako moje karikatura - mám úplně rudý tváře)
Jdu si udělat čaj a pak zase zalezu do postele.
Zatím se mi tu tady mějte. A nezlobte, děcka.

Jsem v bublinkové soutěži :))

27. dubna 2008 v 13:01 | Lirael |  ) Popelnice (
Ahojky!
Ne, tohle není nová kapitola.
Píšu sem, protože jsem v soutěži na Lucčiném blogu. Jde vlastně o nejlepší hlášku k fotce (nějak mi předtím uniklo, že se bude hlasovat, ale dobře ).
Tady je fotka:
A tady už je moje soutěžní hláška:
A hlasovat pro mě můžete tady. Vážně si ale přečtěte ostatní hlášky, já osobně fandím Harryet. Jinak za všechnu případnou podporu děkuju.
A jo - jdu na psaní kapitoly. Sice teď ještě píšu mail, ale to se nějak zmákne.

No teď mě vážně nenapadá nadpis :P

27. dubna 2008 v 9:36 | Lirael |  - Plácání o psaní -
Tady toohle je jaksi novej avatar k povídce "Natáhni ruku a dotkni se hvězd". Už jsem tenhle obrázek měla ve složce (přesně na tenhle účel) dost dlouho a tenhle víkend mám nějakou Photoshop-náladu. Takže jsem to dodělala.
Hodila jsem to už ke skoro všem kapitolám povídky. Ten minulej avatar byl taky moc hezkej, ale tenhle je k tématu.
Možná vás zajímá, kdy bude další kapitola...
Mno, to by mě taky zajímalo.
Nee, dělám si srandu (překvapivě). Budu se snažit něco napsat.... Hned potom, co zveřejnim tenhle článek, si zapnu Word. Fakt! Teda hned potom, co si umeju vlasy.
Takže na další kapitolu si budete ještě muset počkat.
Ale jestli nechcete čekat tak dlouho, tak vám poradím, jak toho docílíte. Tak buď si zastavíte hodinky a bude vám to připadat jako chvilka , nebo si přečtete tohle, což zatím udělala jenom Nora van Hallen, a napíšete mi komentář. To jsem ale hroznej vyděrač, co? Ale že mi to jde?
Každopádně - když napíšete, bude se mi taky chtít víc psát, protože budu vědět, že si to někdo (kromě Nory, protože ta si to čte poctivě ) přečte. A potom se mi taky bude chtít poctivě přidat kapitolu. To se mi to zase jednou povedlo, to vydírání.
Jsem holt talent.
A největší sranda bude, když nikdo nenapíše. To by pak bylo oboustranné vydírání. A to by vám vážně nevyšlo.
Takže já jdu psát (a mýt si vlasy) a vy šupajděte číst.

9. Spřátelený blog - Nessa

26. dubna 2008 v 14:28 | Lirael |  ) Imaginární kamarádi (
Mám tady další spřátelený blog.
Je zase povídkový. Teď jsem nějak roztěkaná do všech možných stran, takže si přečtu ty Nessiny až budu stíhat. Stejně jako povídky na ostatních spřálených blozích. Jsem hrozná...
A děkuju za spřátelení.

21. kapitola - To se ještě uvidí (2. část)

24. dubna 2008 v 21:36 | Lirael |  Natáhni ruku a dotkni se hvězd
Takže, nechce se mi vedle toho obrázku nechat prázdné místo...
Takže ještě musím vymyslet nějaké řečičky vedle něj.
Co bych vám tak řekla?
Už vim.
Hned na začátku téhle části kapitoly je název písničky, který mě při psaní napadnul. Potom jsem zapnula internet a zjistila jsem, že písnička tohohle názvu už existuje... Klidně si ji na Youtube najděte, ale s písničkou Sáry a Marka nijak nesouvisí.
Jó, teď už vedle obrázku prázdno není. A aspoň jsem vysvětlení nemusela nechat v závorce za názvem písničky, což mi připadalo dost hrozný. Tak jsem si to hezky vyřešila...
Alou číst!

21. kapitola - To se ještě uvidí (1. část)

24. dubna 2008 v 21:36 | Lirael |  Natáhni ruku a dotkni se hvězd
Lirael je blázen největší.
Já šla zkusit psát, načež se mi to, co jsem napsala od chvíle, co jsem sem vložila 20. kapitolu, podařilo skloubit s tím, co jsem napsala už dost dáávno.
Nakonec je z toho celkem dlouhá kapitola, i když jsem prakticky nic neudělala. Navíc jsem právě zjistila, že kapitola se pyšní počtem šesti stran... To bude asi můj rekord.
Krize je asi nějak za mnou, protože se mi to teďka doopravovalo a dodělávalo docela dobře... Nikomu to neříkejte, ale tohle všechno už jsem měla prakticky napsané v den, kdy jsem vyhlásila krizi.
Jsem naprosto vyřízená. Z toho nic. Takže hned potom, co kliknu i u druhé části kapitoly na "Hned zveřejnit", půjdu spát.
Přeju vám dobrou noc a snad i příjemné počtení.

Krize - proboha, tohle jsem sem nikdy nechtěla napsat xD

22. dubna 2008 v 18:42 | Lirael |  ) Moje maličkost (
Lirael se přidává do houfu internetových "spisovatelek", které mají psavou krizi... Další kapitola mi nějak nejde... Ani trochu... Mám jenom kousek a ani ten se mi nelíbí... A to neni takový to "nelíbí", že to ujde. Tohle se vážně ani z objektivního pohledu číst nedá... Jdu se na to zkusit zase vrhnout... Ale nevypadá to moc nadějně.
Ptáte se, kdy bude naděje velmi vysoká?
Mno...
Dneska: pod bodem mrazu
Středa: velmi malá naděje, vrátím se domů až někdy pozdějc večer po školní akci
Čtvrtek: naděje stoupá
Od čtvrtka: naděje stoupá, ale stále je oblačno
Nic neslibuju... Nemám takovou tu KRIZI - VŠICHNI MĚ LITUJTE... Jenom mám zásek v psaní... To se ale zmákne. To je dost přemrštěný, když jeden den, kdy mi to extra nejde, nazývám krizí... No, ale pro mě je to holt krize. Poslední dobou jsem psala denně...
Jdu se snažit vyškrábat z krize děláním něčeho jiného. Za hodinku až dvě to zkusím znovu. Uvidíme.

20. kapitola - Otevři oči, brácho

20. dubna 2008 v 19:29 | Lirael |  Natáhni ruku a dotkni se hvězd
Dneska jsem na sebe vážně hrdá.
Je tady nejen jedna nová kapitola, mám totiž ještě skoro dopsanou tu další. Psala jsem je ale tak na střídačku, že jsem tuhle dopsala teprve před chvilkou.
Začátek se mi moc nelíbí... Cca první polovinu jsem psala ještě u táty, takže jsem pořád měla ještě trochu vražednou náladu.... Ne, nikoho jsem tam nezabila, klídek.
V celou bude slavný X-Factor... O reklamách budu dopisovat a přepisovat novou kapitolu... Možná ji budu psát i během, jestli budu u těch písniček usínat. Bůhví. Nechci nic stoprocentně slibovat, ale je doost možný, že sem ještě dneska přiletí. Mám ji totiž napsanou už docela dlouho. Zatím má něco přes tři stránky...
Napjatě čekám na další milé komentáře, které samozřejmě potěší, i když zrovna nejsem na nepřátelském území.

Lirael zase doma

20. dubna 2008 v 15:34 | Lirael |  ) Moje maličkost (
Nedokážu popsat, jak úžasné bylo zase se vrátit domů.
Kažopádně teď jsem tady a vrhnu se na další kapitoly... Tak za půl hodiny.
Chtěla bych poděkovat svým rytířům na bílém koni (nebo bílých koních? ) za jejich povzbuzující komentáře, které mě i na nepřátelském území dohnaly k úsměvu a taky za jejich ochotu vysvobodit mě od nepřítele.
A teď už si jdu vybalovat a pak se vrhnu zase k počítači...
Dneska dopoledne jsem kousek nové kapitoly zase napsala, takže teoreticky i prakticky na ní můžete s očekáváním číhat ještě dneska.

Lirael mimo domov xD

19. dubna 2008 v 20:40 | Lirael |  ) Moje maličkost (
Je sobota večer a já jsem si na chvíli ukradla tátův notebook s internetem, abych mohla projet oblíbené stránky a taky ty svoje blogy.
Jestli se ptáte, jak jsem na tom s kapitolama.... Tak úplně stejně jako včera. Aspoň co se počtu nově napsaných slov týče.
Do telefonu jsem se dneska nahlásila jako "mrtvola se hlásí do služby". Jinak to ale jde... Chtěla jsem sem jenom napsat pár řádků, abyste věděli, že jsem nezmizela z povrchu zemskýho.
Jak to tak ale vypadá, za chvíli oprustí zemský povrch můj otec. Táta mě odsud chce vyhodit... Ale je milej jak smirkovej papír, kterej máte použít místo toaleťáku. Takže sem už další nadávky na jeho adresu napsat nestihnu... Ale asi si zalezu ke svýmu počítači a napíšu nějakou povídku o vraždě vlastního otce.
Neee, dobrý.
Jenom už chci domůůůůůůůůůůůů.
Hrozně moc.
Jdu dál vohlodávat stěny nudou.
Mějte se fajn.

18. dubna 2008

18. dubna 2008 v 14:43 | Lirael
Je pátek... Je to za mnou...
Bohužel zároveň i přede mnou. Jedu na víkend k tátovi. Asi tak po... ehm... třech měsících?
Hrozně se tam netěšim. Asi je to i poznat z tohohle článku...
Každopádně je mi jasný, že během doby, co budu u táty, nová kapitola nepřibude... Aspoň ne na blog.
Teď mě tak napadlo, že bych mu mohla zavolat a říct mu pravdu. To, že za ním nechci jet, ani teď a ani za měsíc. Ty tři měsíce doma byly až moc pohodlný na to, aby se mi za ním jet chtělo.
Bohužel ale nemám nervy na to zavolání. Protože při mym štěstí by mi táta minimálně brečel do telefonu. Pořád mi to ale připadá jako nádherná možnost úniku před odjezdem. Prostě zavolat a říct, že nejedu. Bylo by to hrozně jednoduchý. Mobil mi leží vedle monitoru... Stačilo by natáhnout ruku, vyťukat až moc dobře známé číslo a říct jednu jedinou větu.... Ale já to nezvládnu. Nemám náladu zase poslouchat jeho nadávky, že jsem víc se svojí nejlepší kamarádkou než s nim, což je podle mě mimochodem dost oprávněný, protože s tátou si nemám co říct už skoro sedm let. Vlastně jsme spolu ani předtím moc nemluvili, většinou na mě a na ségru akorát ječel a to nepokládám za rozhovor... Můj nevlastní táta je mi víc táta než... můj biologický otec. Já mám někdy tiky říkat o tom svém nevlastním, že je to táta. Prostě mi to vyletí z pusy a já s tím nic nenadělám. Člověk nad tím moc nepřemýšlí... Pokud teda zrovna nemá tak úžasnou náladu jako momentálně teď mám já...
Pořád jsem ještě na vážkách, jestli nemám tu ruku natáhnout. Dělala bych cokoli jiného než jela k tátovi. Já bych se klidně začala teď učit na středeční dějepis, kde učitel zkouší, jenom proto, abych tam nemusela jet.
Chtěla jsem napsat dneska novou kapitolu a hodit ji na blog... Ale kdybych teď a v tomhle rozpoložení začala něco psát, konec Romea a Julie by byla oproti tomu komedie. Nejradši bych popadla pár věcí a vyběhla ven, abych tady pak nebyla, až pro mě přijede.
Mám hrozný chutě ten mobil popadnout a zavolat...
Je to tak lehký a přitom tak těžký.
Když už nenapíšu, jela jsem k tátovi, jestli tady bude nový článek - popadla jsem mobil.
Jestli nenapíšu, tak se mějte fajn, neboli - líp než já.

19. kapitola - Princ z pohádky

16. dubna 2008 v 21:55 | Lirael |  Natáhni ruku a dotkni se hvězd
Hahaha, hohoho, hihihi, hehehe...
Lirael se kvůli tomu, aby se psavě vyžila ještě nezačala učit na zítřek a ani nemá hotový úkoly.
Momentálně mi to je ale fuk, schválně jestli to tak bude i zítra...
Jinak doufám, že se vám bude nová kapitola líbit a ještě jednou: Všechno nejlepší k narozeninám, Noro! (aneb do třetice všeho nejlepšího).
Zítra mám ráno hned informatiku, takže snad do té doby vymyslím název téhleté kapitoly, který mě momentálně vážně vůbec nenapadá. A jestli bude ta hodina tak záživná jako obvykle, ještě opravím svoje každokapitolové překlepy.
Tak já se běžim "učit" - stejně budu nakonec dělat něco jiného.
Mimochodem - ještě ani není pátek!! Já to prostě nemohla vydržet. Měla jsem absťák.
AKTUALIZACE: Je Informatika a já právě dopřepsala kousky kapitoly. Někdy jsem tam měla i na sebe dost velký blbiny . Každopádně jdu teď otevřít Excel a předstírat, že chápu, o co jde.

18. kapitola - Neříkej dvakrát

14. dubna 2008 v 17:18 | Lirael |  Natáhni ruku a dotkni se hvězd
Lirael je cvok.
Já vim, že už jste si toho určitě všimli, pokud na tomhle blogu nejste poprvé, takže nejde o novinku, ale chtěla jsem mít další dramatický začátek článku...
No, řekla bych, že mi to každopádně vyšlo, co myslíte?
Je tady nová kapitola... Je to hrozně krátký, nedá se to číst a usnete nudou. To bylo jenom shrnutí mého osobního dojmu. Zkuste si udělat vlastní, protože já jsem osobně zaujatá.
Nevím, kdy bude další kapitola, protože mám před sebou docela hektickej školní týden... Znáte mě, já si stejně skulinku pro psaní najdu, ale nechci vám nic slibovat a jsem si prakticky jistá, že nová kapitola dřív jak v pátek nepřiletí.
Jeden z úžasných úkolu tohohle týdne je i odevzdat dokončený deník, který jsme si měli měsíc psát... V němčině. Mno, tak trochu jsem ještě ani nenapsala 2. dubna, zajímalo by mě, jak si mám z prstu vycucat těch zbývajících 10 dní do 12. Tohle bude ještě srandy kopec. Nakonec asi dopadnu jako Harry s Ronem ve Vězni z Azkabanu, když vymýšleli předpovědi pro Trelawneyovou, co se jim strašnýho přihodí...
Teď se jdu na ten pošahanej deníček zase vrhnout a vy se vrhněte na čtení....
P.S.: Taky děkuju za všechny komentáře u minulé kapitoly, které mě všechny do jednoho hrozně potěšily.
Joo a zase mě vůbec nenapadá název kapitoly... Časem dodám, abych nad tím teď neseděla další půl hodinu.

17. kapitola - Nevěřím na zázraky

12. dubna 2008 v 17:51 | Lirael |  Natáhni ruku a dotkni se hvězd
Heeee!
Jsem dobrá!
Na to, že jsem tuhle kapitolu absolutně neměla promyšlenou se mi dooost líbí. Až se tomu divim.
Nenapadá mě jak tuhle kapitolu pojmenovat, takže název doplním až někdy... Jak se nám tak tak do deseti minut.
Děkuju za komentáře u minulé kapitoly, které se mi hrozně dobře četly a doufám, že budu mít šanci počíst si i tentokrát.
Přeju příjemné počtení.
(Ale jestli mi to teď napíše, že to má moc znaků, tak se neznám. )
  • Dobrý, nenapsalo. Teď se řítím na Lide.cz, kde bude díky Noře van Hallen další chat, kdyžtak se k nám od šesti připojte v místnosti FanFiction. Asi tam poprvý přijdu včas.
Joo, kdybyste chtěli, taky si můžete prohlídnout můj pokus o lay, které najdete tady. Je to jenom zkouška rozhlasu, chtěla jsem to zkusit.

Rozpis? xD

12. dubna 2008 v 8:54 | Lirael |  - Plácání o psaní -
Teď se jdu vrhnout na novou kapitolu.
Už mám napsané kapitoly, které jsou ještě daleko, ale musela jsem je nutně už napsat, protože mě třeba kousky napadaly, takže jsem se na to vrhla. No jo, ale z té další nemám ještě ani ťuk... Taakže se budu muset snažit.
Možná ještě o víkendu přibude něco o nějaké knížce z Poličky. Ale nejsem si tím jistá...
Taky jsem právě dopřejmenovávala kapitoly "Natáhni ruku a dotkni se hvězd", ale někdy mě nenapadalo něco normálního a podle toho to taky vypadá.
Tak jo, jdu psát.

11. dubna 2008

11. dubna 2008 v 22:41 | Lirael |  ) My Diary (
Měli jste někdy pocit, jako kdyby vám neustále něco unikalo? Proklouzávalo mezi prsty?
Já jo... Stejně jako asi tak před půl hodinou...
Někoho jsem potkala a místo toho, abych ho třeba pozdravila, jsem jenom zarytě seděla na sedadle a celou cestu až domů jsem přemýšlela, jestli ho mám pozdravit. Když už jsem měla vystupovat, stejně jako on, protože bydlí dost blízko ode mě, pozdravil on. Mluvili jsme spolu asi tak- ehm - čtvrt minuty?
Měla jsem hrozně moc času, abych řekla něco jako "Ahoj", ale já to prostě nedokázala... Celou cestu jsem mu mohla jenom poklepat na rameno, protože seděl hned přede mnou.... Ale já jsem debil.
A teď si tady sedim v pokoji a potichu si nadávám do dementů...
Jo, zase mi jednou něco úplně uniklo.
Zajímala by mě jedna věc... Neumíte někdo vrátit čas, abych to udělala jinak? Hrozně často bych to chtěla umět... Asi až moc. Ale nikdy jsem to nechtěla vrátit tak jako teď. Nejhorší je, že jsem celou cestu měla tu větu už už na jazyku a nedokázala jsem to ze sebe vymáčknout.
Ach jo... Já se tak štvu!
Jdu se soukromě užírat... Nee, dneska nová kapitola nebude, protože ji nestihnu napsat během jedné hodiny a devatenácti minut. A chci spááát. Teda spíš si dál nadávat, ale ono je to fuk.

16. kapitola - Nerušim?

11. dubna 2008 v 14:58 | Lirael |  Natáhni ruku a dotkni se hvězd
Je tu nová kapitola!
Já vím, vy jste si toho všimli i bez toho, abych vás na to ještě upozornila tou první větou, ale nějak mě nenapadalo, jak mám začít.
Jinak - jestli čekáte nějaký extrémní dějový posun, asi vás zklamu.
Navíc se mi tahle kapitola vůbec nelíbí... Ale snad to nebude připadat tak hrozný vám.
Řekla bych, že je dost pravděpodobný, že na novou kapitolu nebudete čekat tak dlouho, ale jako vždy nic neslibuju.
Alou číst a těším se na komentáře!

15. kapitola - Nesnáším probuzení (2. část)

9. dubna 2008 v 15:45 | Lirael |  Natáhni ruku a dotkni se hvězd
Tady je druhá část ...
Ale na komentářích trvám.

15. kapitola - Nesnáším probuzení (1. část)

9. dubna 2008 v 15:43 | Lirael |  Natáhni ruku a dotkni se hvězd
Konec dilema, nová kapitola je na světě.
Začala jsem ji psát už večer, psala jsem i ráno a teď jsem to asi hodinku dopisovala a snažila se doladit detaily.
Doteď jsem sem ještě nehodila tak dlouhou kapitolu jako tuhle... I když jsem konec zase úžasně usekla.
Tahle kapitola by mi normálně vyšla tak na dvě, takže jsem na ní hrdá, i když se mi začátek psal dost špatně.
Jak už jsem psala do minulého článku, který jsem nakonec ráno přepsala, minulou kapitolou jsem si to všechno dost zkomplikovala, ale řekla bych, že se mi z toho povedlo dost obstojně vybruslit. Nee, že by se mi minulá kapitola nelíbila, líbí se mi hodně, ale nečekala jsem, že to napíšu takhle.
Teď alou číst! A pak alou komentovat, protože si chci taky jednou počíst já.

Heh, ono se mi to sem nevejde, že prej to je moc znaků, tssss. Takže to bude na dvě části, nooo.


14. kapitola - Až moc živý sen

7. dubna 2008 v 21:00 | Lirael |  Natáhni ruku a dotkni se hvězd
Lirael měla dneska psavej den.
Nee, že by byla tahle kapitola tak nějak moc dlouhá, ale musím uznat, že jsem si její psaní dost užila.
Původně jsem to celý chtěla napsat jinak, a chci říct (pochopíte až potom, co si to přečtete ), že celý poslední odstavec byl původně naplánovaný úplně jinak. Psaní mě ale tak vtáhlo, že jsem se sama na sebe naštvala, jak hrozně to celý obcházim. Takže jsem si vybrala tuhle alternativní možnost, kdy vás sice už nečeká zas tak moc kapitol, ale o to víc se vám snad bude líbit dějový posun v téhle kapitole, já doufám, že se vám bude líbit aspoň tak, jako se líbí mně.
Ale na oplátku bych chtěla tuhle kapitolu věnovat Noře van Hallen, protože díky ní jsem se dokopala do založení tohohle blogu a do psaní všech těch blbinek, které se tady teď roztroušeně nalézají v různých rubrikách. Ale nejen proto, chci jí tuhle kapitolu taky věnovat proto, že píše úplně úžasně a její povídky mě vždycky donutí sedět před obrazovkou monitoru a ani nedutat. Což je u mě jako u příšerně ukecaného a hlasitého člověka celkem osmý div světa. Takže tímhle bych ti chtěla poděkovat za věnování tvojí 16. kapitoly, za skvělý pokec na ICQ a za všechny milý komentáře, který jsi mi sem kdy napsala. Jsem hrozně ráda, že jsem tenkrát v létě úplnou náhodou našla tvůj blog, protože kdybych ho tenkát nenašla, neměla bych ani komu a ani co věnovat.
  • Mimochodem, zmiňovala jsem se už o tom, že neumím psát stručně?
A teď alou číst!

13. kapitola - Počkej (2. část)

6. dubna 2008 v 15:45 | Lirael |  Natáhni ruku a dotkni se hvězd
Ehm, ehm...
Lirael se dneska asi dočista zbláznila.
Ale nebojte, já fakt celej den nesedim u compu. Ještě jsem byla s mamkou nakoupit a uklidila jsem si v pokoji.
To mně jenom ty prsty tak rychle jezdí po klávesnici.
Je to krátký, ale já to sem stejně chtěla hodit, takže je to jako pořád 13. Kapitola a tentokrát je to její 2. část.
Tak a teď alou číst.

7. a 8. Spřátelený blog - Papricka a Atea (Jenn)

6. dubna 2008 v 13:24 | Lirael |  ) Imaginární kamarádi (
Po dost dlouhé době jsem si vzpomněla, že jsem si do Spřátelených blogů zapomněla přidat Jenn, která se ale mezitím přestěhovala jako Atea na jiný blog. Takže tímto článkem bych chtěla oznámit spřátelení zaprvý s Ateou....
A za druhý spřátelení s Paprickou, kterou jsem potkala včera na chatu, v místnosti, kterou zase jednou založila Nora van Hallen.
Oběma holkám se omlouvám, že jsem si doteď nepřečetla ani jednu jejich povídku, ale až budu trochu míň zažraná do psaní té své, slibuju, že to napravím.
A děkuju za spřátelení.

13. kapitola - Počkej (1. část)

6. dubna 2008 v 12:07 | Lirael |  Natáhni ruku a dotkni se hvězd
Je vtipný, že jsem si právě přečetla komentář od Lucky, kde psala, že dneska asi novou kapitolu nepřidám....
No, řekněme to takhle:
Já jí sem dneska chci nutně přidat, protože jsem vlastně už větší část téhle 13. měla napsanou včera večer, ale moc jsem si nebyla jistá, jestli ji chci nechat takhle. No, nakonec jsem to sem tam předělala a kus jsem dopsala, takže tady je nová kapitola. Speciálně pro potěšení Lucky, Nory a všech ostatních, kteří si ji jsou ochotní přečíst.
Alou číst. A nezabijte mě za to, protože takhle jsem to prostě napsat musela...
A Noro, i když teď víš, jak to je se Sárou.... Díky svému všetečnému dotazu, snaž se to ostatním neříct....

12. kapitola - Jak vy k my, tak my k vy

5. dubna 2008 v 20:06 | Lirael |  Natáhni ruku a dotkni se hvězd
Taakže, nejdřív jsem si mysela, že to, co chci teď napsat jako další, napíšu jako jednu kapitolu. Když jsem se ale před chvílí podívala na to, kolik už toho mám, zjistila jsem, že by to v případě jedné kapitoly byla jedna extra dlouhá kapitola.
Takže sem zatím dodávám jenom její jednu část, kterou jsem právě dopsala.
Je to ani ne 2 a půl stránky, ale myslím, že ta další část bude trochu dost dlouhá... Ne, že bych to mohla vědět, když jsem ji zatím nenapsala, že?
Jinak je pro všechny, kteří si tuhle kapitolovku čtou, i když si pomalu začínám myslet, že si jí čte maximálně 5 lidí včetně mě. Ale ne, že by mě to mohlo odradit od dalšího psaní.
Teď se vrhnu na další kousek povídky a se štěstím ji sem přidám hned zítra... Protože se mi chce tahle část napsat dneska.
A teď můžete jít číst, ale vážně to neni extra dlouhý...

11. kapitola - Kamarádka?

3. dubna 2008 v 17:31 | Lirael |  Natáhni ruku a dotkni se hvězd
Nějak pořád nemůžu uvěřit, že tohle už je 11. kapitola. S touhle povídkou mi to hrozně uteklo. Já ani nečekala, že bude tahle povídka tak dlouhá... Nebo, že mě tak vtáhne....
Asi se budete ptát, kdy bude pokračování... Nebo se ho spíš budete dožadovat . Takže vám můžu rovnou říct, že dneska už nebude. Z čehož vyplývá, že zítra se budu snažit, aby bylo. Nee, že bych na vás byla tak moc hodná. Mě jenom tahle povídka tak hrozně baví, že sama sobě nemůžu udělat, že bych za den aspoň kousek nenapsala. Je to pro mně jako nedokoukanej film, který si vždycky na chvíli pustím a pak ho zase neochotně vypínám...
Mimochodem, tahle kapitola je taky zatím nejdelší kapitola povídky, kterou jsem napsala. Ale doufám, že jsem se nerozkecala až moc. Troufám si ale říct, že vás tahle kapitola asi nezklame. Teda, já v to hlavně doufám.
Stejně jako doufám, že se nade mnou jako nad závislou na komentech, někdo z vás smiluje a napíše, jak se mu kapitola líbila.
Tak a teď alou číst, ať mi můžete napsat ten komentář.

10. kapitola - Doupě nepřítele

2. dubna 2008 v 12:54 | Lirael |  Natáhni ruku a dotkni se hvězd
Už ráno jsem napsala prakticky celý zbytek kapitoly, tedy to, co jsem nestihla napsat včera.
Rozhodněte si sami, jestli je na tom něco dramatického, nebo romantického. Je to na vás. Ale chci vás ještě upozornit, že takhle krásně se mi ještě seseknout kapitolu ještě nikdy nepodařilo.
Kapitolu jsem si po sobě četla jenom po menších úsecích, takže kdyby to bylo nějaký hodně divný, až to budete číst, budete vědět o čem mluvím. Já se jdu pokusit učit na tu zítřejší písemku...
Protože další pětku nechci...
Doufám, že se vám bude nová kapitola líbit. A taky, že mě za ten sek nezabijete. I když, kdybych byla na vašem místě, každopádně bych neváhala a zabila bych mě hned.

1. dubna 2008

1. dubna 2008 v 20:46 | Lirael |  ) My Diary (
Je tady APRÍL!
A Lirael se rozhodla, že si jednou prostě udělá z nějakého obrázku ve Photoshopu srandu.
Takže jsem tenhle obrázek nabarvila, jak jsem jenom mohla a dočančala jsem ho barevnými motýly, protože nastal den roku, kdy má člověk dělat blbiny. Teda on už ten den za pár hodin zase končí...
Hlavně sem teď ale píšu kvůli Natáhni ruku a dotkni se hvězd, mimochodem moc děkuju za komentáře. (Dokonce bez reklam .)
Nová kapitola se píše, nebojte. Ale nepíše se sama. Zítra určitě nepřiletí, protože ve čtvrtek píšeme čtvrtletku z matiky...
Můj hlavní "problém" teď ale je, že se mi skoro nechce dělat něco jinýho, než psát tuhle povídku, protože to je jako kdyby se člověk nedokoukal na film. Nejlepší je, že tenhle film si ale vymýšlím sama. Budu se snažit, aby tady byla nová kapitola co možná nejdřív, protože se sama nemůžu dočkat dalších komentářů. To je dobrý, mám napsaný jenom kousek a už předem škemrám o komentáře.
Teeď jdu na úkoly a pak se zase vrhnu na povídku, zítra by mohla přistát jenom v tom případě, že ji dnes napíšu, ale uvidím, jak to dopadne, podle těch úkolů... Jak je stihnu.
Tak mi držte palce. Já bych totiž psala pořád, to je asi jediná nevýhoda vlastního počítače v pokoji, závislačím permanentně.
Doufám, že vás dneska moc lidí aprílově nenachytalo. U mě v okolí se o tom ani nikdo nezmínil, to je mi ale úroveň.... Ale já si taky z nikoho legraci neudělala. Tak zase za rok. Možná.
Mimochodem - víte, že dneska mají narozeniny Fred a Gerge Weasleyovi? Já si to pamatuju z nějakého rozhovoru s Jo, říkala, že kdy jindy by tihle dva asi mohli mít narozeniny než na Apríla. A já s tím mohu jedině souhlasit.

6. Spřátelený blog - Gigi & Dromeda

1. dubna 2008 v 20:14 | Lirael |  ) Imaginární kamarádi (
Po dlouhé době je tu nový spřátelený blog.
Blog patří Gigi a Dromedě. Gigi zveřejňovala svojí povídku Never say never u Nory van Hallen, ale teď má vlastní blog, kde budou kapitoly téhle úžasné povídky přibývat příště. Na netu mám rozečtených celkem dost kapitolových povídek ostatních blogařek, ale před pár dny jsem vůbec nemohla přijít na to, kde jsem jednu úžasnou kapitolovku četla. Projížděla jsem historii a hledala jsem všude možně, pak mi došlo, že to bylo na blogu Nory. A teď, když už jsem si konečně vzpomněla, kde to bylo, jsem hrozně ráda, že jsem se mohla spřátelit s blogem, kde spolumajitelí autorka tak úžasné povídky, která mě vtáhla už po několika větách.
Dejte na mě, taky si ji zkuste přečíst. -ODKAZ-
A děkuju za spřátelení.